ČR - 21.06.2026
Dnešek je výjimečný tím, že přináší nejdelší den a nejkratší noc v roce. Letní slunovrat zároveň označuje začátek astronomického léta a už po tisíce let patří mezi události, které lidé sledovali s mimořádnou pozorností.
Na severní polokouli se Slunce během dne dostává nejvýše nad obzor. V Česku si lidé užijí více než šestnáct hodin denního světla. Právě dnes dosahuje délka dne svého maxima. Od zítřka se sice dny začnou opět zkracovat, zpočátku ale jen o několik sekund, takže změnu běžným pozorováním prakticky nelze zaznamenat.
Letní slunovrat patří mezi nejstarší přírodní události, které lidé sledovali. Už dávné civilizace si všímaly pravidelného pohybu Slunce a nejdelší den v roce považovaly za významný okamžik. Dodnes se s ním pojí například slavná Stonehenge, kde se každoročně scházejí tisíce lidí, aby sledovali východ slunce v den slunovratu.
Také na našem území se k tomuto období váže řada tradic. V minulosti se zapalovaly slavnostní ohně symbolizující sílu slunce a přicházející období hojnosti. Později se tyto zvyky propojily s oslavami Jana Křtitele, jehož svátek připadá na 24. června. Odtud pochází známé označení svatojánská noc.
Právě kolem svatojánské noci lidé sbírali léčivé byliny, o nichž věřili, že mají v tomto období největší sílu. Oblíbené byly například třezalka, heřmánek nebo mateřídouška. Součástí lidových tradic se stala také legenda o kapradinovém květu, který měl vykvést pouze jednou za rok a svému nálezci přinést štěstí, bohatství nebo schopnost rozumět řeči zvířat.
Dnes už většina lidí slunovrat nevnímá jako naši předkové, přesto jde o okamžik, který připomíná propojení člověka s přírodními cykly. Zatímco astronomové sledují přesný okamžik začátku léta, pro mnoho lidí je dnešek především symbolem dlouhých večerů, dovolených a období, kdy trávíme více času venku.
Jedno je jisté – více denního světla než dnes už letos nezažijeme.
Foto: Ilustrační foto, AI
astronomické léto letní slunovrat nejdelší den v roce svatojánská noc letní tradice
