V České republice žije více než 2,5 milionu alergiků. S blížícím se jarním obdobím a nástupem pylové sezóny začne „trápení“ s alergickou rýmou až čtvrtině Čechů.
Mnoho lidí však své příznaky podceňuje a mylně je přisuzuje nachlazení. Neléčená alergie ale může vést až k průduškovému astmatu. Odhaduje se, že počet alergiků bude stoupat – podle dat bude v roce 2025 více než 50 % Evropanů trpět nějakou formou alergie. Diagnostika onemocnění je přitom rychlá a jednoduchá.
Jarní sezóna klepe na dveře, ale alergici ji příliš neocení, ba naopak. Mezi nejčastější příznaky, s nimiž se v tomto období potýkají, patří svědění těla, vodnatá rýma nebo kýchání. Velmi často se může přidat i zánět spojivek. Pacienty dokáže potrápit také teplota, únava a vyčerpání. Podle průzkumu vnímají alergii jako obtěžující až 2/3 Čechů. V Evropě se s touto nepříjemnou diagnózou setkalo až 150 milionů lidí. Pro porovnání – například v Německu se s alergií léčí 30 % osob, ve Velké Británii je to téměř polovina obyvatel.
Alergie není banální onemocnění
„Alergie je vlastně nepřiměřená reakce imunitního systému. Zpočátku si ji mnoho lidí může plést s nachlazením, a tak většina pacientů přichází na cílené alergologické vyšetření pozdě. Mezi typické příznaky se řadí zarudnutí pokožky, svědění kůže a očí i otoky. Proto alergii nedoporučuji v žádném případě přecházet – v nejvážnějších případech může nastat až život ohrožující stav – anafylaktický šok,“ varuje MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie a imunologie z Canadian Medical, a dodává: „Významnou roli hraje i rodinná anamnéza. Pokud jsou oba rodiče alergici, šance, že se s ní bude léčit i jejich potomek, je více než 50%.“
Pylové alergeny jsou nejrozšířenější
Pylové alergeny se do těla dostávají velmi snadno, na svědomí posléze mívají takzvané inhalační alergie. Zdrojem pylu jsou zejména trávy, obiloviny, stromy a byliny. „Pylové neboli inhalační alergie se do těla dostávají skrze dýchací cesty. Jejich závažnost souvisí s koncentrací pylu. Jedná se o velmi nebezpečné formy alergie, jelikož se mohou rozvinout až v astma. Naštěstí jsme schopni pomocí alergologických testů včas určit diagnózu a pacienta začít léčit. Léčba závisí na konkrétním druhu alergie a její intenzitě,“ přibližuje MUDr. Martin Hospodka.
I přesto, že genetické predispozice hrají velkou roli, můžeme i my sami ovlivnit, zda se s alergií budeme léčit. Mezi rizikové faktory rozvoje onemocnění totiž patří i kouření, obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo nezdravá strava.
Zdroj: EUC.cz
jaro alergie alergeny Zdraví
