ČR - 09.04.2026
Mnoho lidí si pořizuje chytré technologie s vidinou, že jim moderní přístroje ušetří čas a zbaví je nepříjemných povinností. Výsledky mezinárodního projektu SMARTUP, na kterém pracovali odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, však ukazují pravý opak.
Moderní vymoženosti v domácnostech čas strávený prací příliš nesnižují, ale spíše přinášejí zcela nové úkoly a někdy i napětí do rodinných vztahů. Výzkum, který probíhal v Česku, Polsku a Německu, upozornil na to, že správa technologií často vede k posílení tradičního rozdělení rolí, kdy se moc nad chodem domácnosti soustředí v rukou jednoho člověka, nejčastěji muže.
Vědci pro tento fenomén používají termín digital housekeeping, což lze jednoduše vysvětlit jako digitální údržbu domácnosti. Tato činnost zahrnuje nastavování systémů, jejich aktualizace, optimalizaci nebo opravy ve chvíli, kdy přestanou fungovat. Podle socioložky Niny Fárové je myšlenka bezchybně fungující chytré domácnosti mýtus, protože technologie vyžadují neustálou péči. Zatímco muži tuto správu často vnímají jako svůj koníček a formu relaxace, pro zbytek rodiny může jít o zdroj komplikací. Často se totiž stává, že se muž věnuje ladění techniky místo péče o děti či běžného úklidu, což následně dopadá na ženu a prohlubuje rozdíly v tom, kolik práce kdo doma reálně zastane.
Zásadním problémem, který výzkumníci pojmenovali, je takzvaný gender digital gap, neboli rozdílný přístup k digitálním technologiím mezi muži a ženami. Ženy v chytrých domácnostech často ustupují do pozadí, protože nemají technické vzdělání nebo prostě nemají prostor sledovat nejnovější trendy. V praxi to pak vypadá tak, že technologie využívají spíše pasivně a o jakoukoli změnu nastavení musí žádat partnera. Příkladem může být chytrý termostat ovládaný pouze přes mobilní aplikaci v telefonu manžela. Žena, která k aplikaci nemá přístup nebo ji neumí ovládat, ztrácí kontrolu nad vlastním pohodlím a stává se na partnerovi závislou. To, co je pro jednoho symbolem komfortu, se tak pro druhého stává nástrojem omezení.
Výzkum SMARTUP navíc varuje před vážnějšími riziky, kdy technologie přestávají sloužit a začínají být zneužívány. Chytrá zařízení totiž mohou usnadňovat sledování nebo kontrolu druhých, což v extrémních případech vede k novým formám domácího násilí. Může jít o sledování pohybu přes chytré hodinky, kontrolu on-line účtů nebo záměrné vypínání světel a internetu na dálku. Vědci zdůrazňují, že takové chování je velmi těžké odhalit, a proto apelují na výrobce i státní instituce, aby se bezpečnosti a ochraně uživatelů v digitálním prostředí věnovali s větší intenzitou. Výzkum v této oblasti bude i nadále pokračovat v rámci programu Strategie AV21.
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR
Foto: Ilustrační foto, AI
chytrá domácnost Digitální údržba Genderové role SMARTUP Digitální násilí
