ČR - 01.07.2026
Český hydrometeorologický ústav od 1. července zásadně mění způsob, jakým vydává varování před nebezpečným počasím. Po nedávném spuštění speciálního modelu pro predikci šíření lesních požárů jde o další krok v celkové modernizaci služeb.
Dosavadní systém plošných výstrah se řídil převážně pevně stanovenými limity, například překročením určité teploty nebo síly větru. Nový systém se zaměřuje na reálné dopady na lidský organismus a infrastrukturu. Varování tak budou zohledňovat i aktuální podmínky v přírodě, jako je nasycenost půdy před dešti nebo načasování sněžení do ranní dopravní špičky.
Nejvýraznější změnou projdou výstrahy před extrémními teplotami. Meteorologové nově při jejich vyhlašování neberou v potaz pouze samotnou hodnotu na teploměru, ale začínají využívat index tepelné zátěže. Ten v sobě kombinuje teplotu vzduchu, vlhkost, rychlost větru a sluneční záření. V praxi to znamená, že zatímco dříve znamenala teplota 31 stupňů Celsia automaticky mírnější žlutou výstrahu, v novém systému může kvůli vysoké vlhkosti vzduchu a bezvětří platit i nejvyšší červené varování. Organismus se totiž v takových podmínkách nedokáže efektivně ochlazovat.
Varování před vysokými i nízkými teplotami se navíc nově striktně rozdělují do dvou kategorií. První sleduje dopady na lidské zdraví a slouží k ochraně ohrožených skupin, jako jsou senioři či děti. Druhá kategorie se zaměřuje na hospodářství a infrastrukturu, kam patří například riziko deformace kolejnic v horku nebo poškození elektrického vedení při silných mrazech. Cílem těchto úprav je poskytnout přesnější informace o tom, co konkrétně hrozí a jaká preventivní opatření je nutné v danou chvíli přijmout.
Zdroj: ČHMÚ
Foto: Ilustrační foto, AI
ČHMÚ varování ČHMU výstrahy na počasí pocitová teplota systém SIVS extrémní vedra
