ÚSTECKÝ KRAJ - 02.09.2029
Nové lesy v Ústeckém kraji nevznikají pouze vysazováním sazenic. Více než dvě pětiny obnovené plochy se v roce 2025 zazelenaly přirozenou cestou, například ze semen okolních stromů. Při umělém zalesňování navíc v kraji převládly listnaté dřeviny. Celostátní údaje současně ukazují, že mimořádně rozsáhlá těžba spojená s předchozími kalamitami dál ustupuje.
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v lesích Ústeckého kraje během roku 2025 uměle zalesněno přibližně 1 386 hektarů. Na rozdíl od celorepublikového výsledku zde převládly listnaté dřeviny. Lesníci je použili na více než 805 hektarech, tedy přibližně na 58 procentech nově osázené plochy.
Největší prostor mezi jednotlivými dřevinami dostal buk, který byl vysazen na více než 401 hektarech. Následoval smrk s přibližně 353 hektary a dub, jemuž připadlo 218 hektarů. Čísla tak ukazují, že nově zakládané porosty v kraji nejsou postavené pouze na jehličnanech.
Významnou část práce přebírá také samotná příroda. Přirozená obnova, při níž nový les vyrůstá například z náletu a opadu semen okolních stromů, se v Ústeckém kraji uplatnila na přibližně 971 hektarech.
Po započtení umělé i přirozené obnovy vznikaly nové porosty na více než 2 350 hektarech. Přirozenou cestou se obnovilo přes 41 procent této plochy. V celém Česku přitom podíl přirozené obnovy dosáhl necelých 31 procent. V Ústeckém kraji tedy hraje tento způsob výraznější roli než v republice jako celku.
Pokles plochy osazované sazenicemi proto nemusí automaticky znamenat, že se lesy obnovují méně. Český statistický úřad upozorňuje, že postupně ubývají holiny vzniklé rozsáhlou těžbou a stále významnější část nových porostů vzniká přirozeně. Tento způsob lze ovšem využít pouze tam, kde tomu odpovídají místní podmínky a skladba okolních stromů.
Proměnu situace dokládají také údaje o těžbě. V Ústeckém kraji se během roku 2025 vytěžilo přibližně 553 tisíc metrů krychlových dřeva bez kůry. Zhruba tři čtvrtiny připadly na jehličnaté dřeviny a největší podíl měl stále smrk.
Přibližně 182 tisíc metrů krychlových tvořila nahodilá těžba. Jde o odstraňování stromů poškozených například větrem, suchem nebo škůdci. Její podíl v kraji dosáhl necelé třetiny celkové těžby. Kalamitní zásahy tedy z lesů nezmizely, už ale netvoří většinu vytěženého dřeva.
V celém Česku těžba meziročně klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu metrů krychlových. Proti rekordnímu roku 2020, kdy vrcholily následky rozsáhlé kalamity a vytěžilo se téměř 35,8 milionu metrů krychlových, jde o méně než poloviční objem.
Statistika sama neříká, že jsou lesy už zdravější nebo odolnější. Ukazuje však, že období mimořádné kalamitní těžby postupně odeznívá a při obnově porostů získávají v Ústeckém kraji výrazný prostor listnáče i stromy, které vyrůstají přirozenou cestou.
Foto: Ilustrační foto, AI
lesy v Ústeckém kraji obnova lesů zalesňování těžba dřeva přirozená obnova lesa
