ÚSTÍ NAD LABEM - 25.06.2026
Kropicí vůz projíždějící v parném dni městem nemusí pouze smývat prach ze silnice. Voda pomáhá na určitou dobu ochladit rozpálený asfalt a dlažbu, které během dne pohlcují sluneční záření a později nahromaděné teplo vracejí do okolí. Právě proto mohou být centra měst nesnesitelně horká ještě dlouho po západu slunce.
Když teploměr ukazuje například třicet stupňů, neznamená to, že stejnou teplotu mají také chodníky, silnice nebo náměstí. Povrchy vystavené přímému slunci se mohou zahřát podstatně více. Záleží na jejich barvě, materiálu, zastínění i na tom, jak dlouho na ně slunce svítí.
Tmavý asfalt přijímá velkou část sluneční energie. Zahřívají se také beton, dlažba, střechy a stěny budov. Městská zástavba se tak během dne chová jako zásobník tepla. Jakmile slunce začne klesat, nahromaděná energie nezmizí, ale povrchy ji postupně uvolňují zpět.
Proto může být v hustě zastavěné ulici stále dusno i večer, zatímco v parku, u vody nebo na okraji města už je citelně příjemněji. Ochlazování zpomaluje také nedostatek zeleně, malý pohyb vzduchu mezi budovami a velké množství souvislých zpevněných ploch.
Tento jev se označuje jako městský tepelný ostrov. Neznamená to, že je stejně horké celé město. Rozdíly mohou vznikat i mezi jednotlivými ulicemi. Otevřené náměstí bez stromů se chová jinak než zastíněná alej nebo park s nezpevněnou půdou.
Co udělá voda s pozpálenou ulicí
Když kropicí vůz namočí rozehřátou vozovku, část tepla se spotřebuje na ohřátí a následné odpaření vody. Povrch se díky tomu krátkodobě ochladí a může se mírně zlepšit také pocit lidí v jeho bezprostředním okolí.
Účinek však není trvalý. Na přímém slunci může voda rychle vyschnout a povrch se začne znovu zahřívat. Výsledek závisí na teplotě, vlhkosti vzduchu, větru, množství vody i na druhu povrchu. Kropení proto nedokáže ochladit celou městskou čtvrť na několik hodin.
Vedle ochlazování má voda ještě další praktický význam. Omezuje víření prachu, který se za suchého počasí zvedá z vozovek a dalších zpevněných ploch. To může být důležité zejména podél frekventovaných silnic a v místech s větším pohybem lidí.
Ústí posílá vozy do více ulic
Jedním z měst, která nyní kropení kvůli tropickým teplotám posilují, je Ústí nad Labem. Kropicí vozy tam pravidelně vyjíždějí od 19. června a město oznámilo, že budou jezdit častěji a zasáhnou větší rozsah komunikací a veřejných ploch.
Vozy mají vyjíždět každý den včetně víkendů od 10 do 17 hodin. Zaměřit se mají zejména na nejvíce zatížené lokality v centru i městských obvodech. Podle magistrátu se bude používat voda z hloubkových vrtů.
Město uvádí, že zavlažení může krátkodobě snížit teplotu rozpáleného povrchu přibližně o tři až deset stupňů Celsia. Skutečný efekt se však může místo od místa lišit.
Cisterna pomůže rychle, stromy dlouhodobě
Kropení je rychlým opatřením pro mimořádně horké dny, nikoliv definitivním řešením přehřívání měst. Jakmile voda vyschne, jeho účinek postupně končí.
Dlouhodobější význam mají stromy a další vegetace. Koruny vytvářejí stín, takže sluneční záření vůbec nedopadne na část chodníků, vozovek a fasád. Rostliny navíc odpařují vodu a tím pomáhají ochlazovat okolí.
Pomoci mohou také propustnější povrchy, zelené střechy, zastíněné zastávky, vodní prvky nebo takové úpravy náměstí a ulic, které omezí velké plochy rozpáleného betonu a dlažby. Kropicí vozy ale zůstávají jednou z možností, jak během vlny veder rychle snížit teplotu nejvíce rozpálených míst a omezit prašnost.
Foto: Ilustrační foto, AI
kropení ulic městský tepelný ostrov vlna veder rozpálený asfalt ochlazování měst Ústí nad Labem
