ČR - 07.09.2026
Představte si, že by se velké evropské povodně známé z let 1999, 2002, 2005, 2006 a 2013 odehrály téměř jedna za druhou – a k nim by přišla ještě řada dalších. Právě něco podobného zažila Evropa ve 14. století. Nová mezinárodní studie ukazuje, že mezi koncem roku 1341 a rokem 1343 kontinent zasáhlo 16 velkých povodní. Na výzkumu publikovaném v prestižním časopise Nature se podílel také Český hydrometeorologický ústav.
Rok 1342 se do evropské historie nezapsal jedinou katastrofou. Právě to je jeden z hlavních poznatků rozsáhlého výzkumu. Vědci při studiu dobových záznamů, povodňových značek, archeologických nálezů a dalších údajů rekonstruovali celou sérii mimořádných událostí.
Celkem identifikovali 16 velkých povodní napříč Evropou. Čtyři z nich – Hromniční, Magdalénská, Jakubská a Bartolomějská – dosahovaly podle odhadů mimořádné intenzity s dobou opakování v řádu stovek let. Samotný rok 1342 přinesl největší počet extrémních povodní za posledních přibližně 700 let, zatímco rok 1343 se řadí mezi deset nejvýraznějších povodňových roků tohoto období.
Rozměr tehdejší série ukazuje srovnání, které použili sami autoři studie. Situace v letech 1342 a 1343 byla podle nich podobná, jako kdyby se významné evropské povodně z let 1999, 2002, 2005, 2006 a 2013 spolu s přibližně desítkou dalších silných povodní odehrály během méně než dvou let.
Jedna z katastrof zasáhla velmi tvrdě také české země. V únoru 1342 dorazila do Prahy mimořádná povodeň, kterou současná studie označuje jako Hromniční. Voda poškodila přibližně dvě třetiny kamenného Juditina mostu přes Vltavu, který stál od 12. století. Vědci odhadují, že v Praze mohlo jít o povodeň s dobou opakování kolem 500 let, přičemž vzhledem k nejistotě historických údajů pracují s rozmezím přibližně 300 až 1 000 let.
Zkušenost s ničivou vodou se následně promítla i do toho, jak se v Praze přistupovalo ke stavbě mostu. Studie upozorňuje, že pozdější Karlův most dostal masivnější konstrukci, širší a vyšší oblouky a pilíře lépe uzpůsobené náporu vody, ledu a unášených předmětů.
Jinou událostí byla slavná Magdalénská povodeň z července 1342. Ta zasáhla především části dnešního Německa a patří k nejmimořádnějším známým povodním střední Evropy posledního tisíciletí. Silně postihla například povodí Mohanu a středního Rýna, kde voda ničila sídla, mosty, cesty i mlýny.
Právě rozlišení jednotlivých událostí je důležité. Praha tedy nebyla zasažena červencovou Magdalénskou povodní, která bývá v souvislosti s rokem 1342 zmiňována nejčastěji. Juditin most poškodila už únorová povodeň. Nový výzkum zároveň ukazuje, že obě události byly jen částí mnohem širší série, která zasáhla různé části Evropy.
Pro vědce přitom nejde jen o pohled do středověku. Historické záznamy pomáhají ukázat, jak extrémních rozměrů mohou povodně dosáhnout a především co se může stát, pokud několik velmi silných událostí přijde krátce po sobě.
Právě takové shluky extrémních povodní se podle autorů studie v současném řízení povodňových rizik zohledňují jen omezeně. Ochranná opatření jsou často připravována především na jednotlivé mimořádné události, zatímco série několika katastrof během měsíců či několika málo let může společnost a infrastrukturu zatížit úplně jiným způsobem.
Výzkumníci se zabývali také tím, proč se právě v tomto období sešlo tolik extrémů. Jako jednu z možných příčin uvádějí souběh série sopečných erupcí a víceletého ústupu arktického mořského ledu. Nejde tedy o přímou historickou obdobu současné klimatické změny. Význam studie pro dnešek spočívá především v poznání, že příroda už v minulosti vytvořila série extrémů, které výrazně přesahují zkušenost posledních generací.
Na mezinárodním výzkumu se podílel také hydrolog Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu. ČHMÚ se dlouhodobě zabývá rekonstrukcí historických povodní na Vltavě a jejich následků. Studie publikovaná letos v Nature navazuje na předchozí mezinárodní výzkum povodňových období v Evropě za posledních pět století.
Nová práce tak připomíná, že při pohledu na povodňové riziko nemusí být nejhorším scénářem pouze jedna mimořádně velká voda. Stejně důležité může být, co se stane, pokud další přijde dřív, než se země, města a jejich obyvatelé stačí z té předchozí vzpamatovat.
Foto: Ilustrační foto, AI
povodně historické povodně Magdalénská povodeň ČHMÚ Nature extrémní počasí protipovodňová ochrana
