ČR - 03.09.2026
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,9 procenta. Za výsledným číslem stojí především rostoucí spotřeba domácností a výrazně vyšší investice. Neznamená to, že se každému automaticky zvýšila životní úroveň, ukazuje to však, že ekonomiku netáhne pouze jeden zdroj.
Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí zvýšil také proti předchozím třem měsícům, a to o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu. V prvním čtvrtletí činil meziroční růst 2,2 procenta, tempo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku tedy mírně polevilo.
Samotný údaj o HDP může působit vzdáleně, ve skutečnosti ale popisuje, kolik zboží a služeb ekonomika vytvořila. Jeho vývoj ovlivňuje situaci firem, množství zakázek, ochotu investovat i možnosti zaměstnavatelů nabírat pracovníky. Růst HDP však automaticky neznamená, že se všem domácnostem nebo podnikům daří stejně.
Jedním z hlavních motorů byla spotřeba domácností, která meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Lidé tedy v souhrnu nakupovali více zboží a služeb. Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, spojuje rostoucí spotřebu domácností s rychlým růstem mezd. Červencová meziroční inflace zároveň činila 1,7 procenta. To neznamená, že ceny klesly, ale že se oproti předchozímu roku zvyšovaly pomalejším tempem.
Ještě výrazněji rostly investice. Tvorba hrubého fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 7,1 procenta. Pod tímto odborným označením se skrývají dlouhodobé investice například do staveb, strojů, technologií nebo dalšího vybavení. Právě vyšší investiční aktivita je důležitá pro další vývoj, protože může firmám umožnit rozšiřovat výrobu nebo zvyšovat její efektivitu.
Celkové číslo naopak snížila změna stavu zásob. Její vliv ubral z meziročního růstu HDP 1,3 procentního bodu. Kymlička to vysvětluje tím, že firmy po loňském předzásobení část zásob postupně využívají. Podle jeho hodnocení proto nejde samo o sobě o důkaz problémů ekonomiky.
Optimistická čísla je přesto potřeba číst s určitou opatrností. Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu mírně snížila na 100,5 bodu a pokles zaznamenala především důvěra spotřebitelů. Část domácností tedy zůstává při pohledu do budoucna obezřetná.
Ministerstvo financí očekává, že česká ekonomika za celý rok 2026 vzroste o 1,9 procenta a v následujícím roce o 2,4 procenta. Další vývoj bude záviset především na tom, zda domácnosti budou pokračovat v utrácení a firmy v investicích. Rizikem zůstává geopolitická situace, možné zdražování energií a vývoj zahraniční poptávky.
Celostátní údaj o HDP neříká, jak přesně se vyvíjí hospodářství v Ústeckém kraji nebo v jednotlivých odvětvích. Ukazuje však, že česká ekonomika jako celek v první polovině roku pokračovala v růstu a že se tentokrát mohla opřít jak o výdaje domácností, tak o dlouhodobé investice.
Foto: Ilustrační foto, AI
Česká ekonomika růst HDP spotřeba domácností firemní investice inflace v Česku ekonomický výhled
