Česká ekonomika se na začátku letošního roku potýkala se zpomalením, které se projevilo i ve zbytku Evropské unie. Zatímco podle údajů Českého statistického úřadu hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl pouze o 0,2 procenta, reálné příjmy obyvatel se vyvíjely odlišně.

Průměrná hrubá mzda překročila hranici padesáti tisíc korun a její reálná kupní síla stoupla o 6,4 procenta, což představuje nejvýraznější nárůst za posledních pět let. Mzdový růst táhly především obory s nedostatkem zaměstnanců, jako je stavebnictví či zemědělství.

Vliv vyšších výdělků a nízké lednové i únorové inflace však záhy narušily vnější události. Krize na Blízkém východě vyhnala vzhůru ceny ropy, což se okamžitě projevilo na tuzemských čerpacích stanicích, kde pohonné hmoty jen během března zdražily téměř o pětinu. Právě náklady spojené s dopravou se staly hlavním důvodem, proč růst spotřebitelských cen na jaře opět zrychlil.

Zásadním zásahem do rozpočtů domácností zůstávají i nadále náklady na bydlení. Přestože celkové tempo zdražování nemovitostí v rámci republiky mírně zpomalilo, nabídkové ceny bytů mimo hlavní město dál rostou tempem blížícím se dvaceti procentům. Neutuchající zájem o vlastní bydlení potvrzuje objem poskytnutých hypoték, který meziročně stoupl o devět procent. Banky sjednaly v prvním čtvrtletí smlouvy za více než 226 miliard korun, nicméně většinu této částky tvořilo refinancování starších úvěrů z období hypoteční horečky v roce 2021.

Zpomalení ekonomického růstu v úvodu roku zasáhlo většinu evropského trhu. V celé Evropské unii hrubý domácí produkt mezičtvrtletně klesl o 0,1 procenta, a to poprvé od konce roku 2022. Zatímco německá a italská ekonomika si udržely mírný růst, výrazný propad zaznamenalo Irsko. Česko a další země středoevropského regionu balancovaly těsně nad hranicí stagnace. Zásadní brzdou evropské ekonomiky byl v tomto období slabší vývoz, který nedokázal držet krok s rostoucím dovozem.

Zdroj: ČSÚ