ÚSTECKÝ KRAJ - 18.06.2026
Ústecký kraj čeká jedna z největších proměn krajiny od konce těžby hnědého uhlí. Vláda schválila plán budoucího využití lomů Libouš a Bílina, ze kterých mají v příštích desetiletích vzniknout rozsáhlá jezera. Cílem není pouze rekultivace území po těžbě, ale také posílení zásob vody, ochrana před povodněmi a lepší připravenost krajiny na období sucha.
Zatímco veřejnost často vnímá zatopené lomy hlavně jako budoucí místa pro rekreaci, tentokrát jde především o strategický projekt pro vodní hospodářství. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu nechaly zpracovat odborné studie, které posuzovaly přínosy jednotlivých variant pro krajinu, životní prostředí, energetiku i hospodaření s vodou. Na jejich základě vznikl materiál, který nyní schválila vláda.
Největší změna čeká lom Libouš na Chomutovsku. Analýzy podle ministerstva jednoznačně doporučily propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice. Takové řešení by mělo pomoci lépe zadržovat vodu v krajině, posílit ochranu před povodněmi a zajistit stabilnější průtoky řeky Ohře i v období sucha. Stát nyní připraví podrobné průzkumy, které mají rozhodnout o konkrétním technickém řešení propojení.
Právě zde se skrývá zajímavé číslo. Samotné Nechranice dnes zadržují téměř 288 milionů metrů krychlových vody. Budoucí jezero v lomu Libouš má mít objem přibližně 264 milionů metrů krychlových. Po propojení by vznikla vodní soustava s kapacitou přes 551 milionů metrů krychlových vody. Podle ministerstva by se tak stala druhým největším vodním dílem v České republice hned po Orlíku.
Vedle vodohospodářského významu se počítá také s energetickým využitím lokality. Ministerstvo upozorňuje, že budoucí jezero Libouš by mohlo sloužit jako součást přečerpávací vodní elektrárny, která by pomáhala stabilizovat elektrickou síť. Ve hře jsou také rozsáhlejší fotovoltaické instalace.
O budoucí podobě lomu Bílina zatím definitivně rozhodnuto není. Posuzují se dvě hlavní varianty – vznik izolovaného jezera nebo průtočného jezera se zásobním prostorem. Jedna z možností počítá také s propojením s jezerem Most. Než stát vybere konečné řešení, nechá zpracovat další odborné studie zaměřené především na budoucí kvalitu vody.
Proměna bývalých uhelných lomů tak nebude znamenat pouze změnu vzhledu krajiny. Rozhoduje se také o tom, jak bude sever Čech hospodařit s vodou v době častějších suchých období a jakou podobu získají rozsáhlá území po skončení těžby. Finální návrhy řešení mají ministerstva předložit vládě do května roku 2029.
Zdroj: TZ MZe
Foto: Ilustrační foto, AI
lom Libouš lom Bílina Nechranická přehrada jezero Most rekultivace krajiny
