KOPISTY - 10.05.2025
Tento týden se v areálu Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech konalo slavnostní zahájení rozsáhlé rekonstrukce jámové budovy s těžní věží, včetně unikátních Thomsonových zdvojených výtahů. Tato událost značí klíčový krok v plánech hornického skanzenu na dokončení komplexního prohlídkového okruhu, který návštěvníkům v budoucnu nabídne autentický zážitek z hornického prostředí.
Slavnostním přestřižením pásky byla před pěti dny odstartována obnova tohoto významného industriálního dědictví, které má Podkrušnohorské technické muzeum v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III. Cílem rekonstrukce je umožnit návštěvníkům absolvovat prohlídku téměř jako skuteční horníci – od převlékárny přes lampárnu až po simulované fárání pod zem.
Slavnostní přestřižení pásky - rekonstrukce může začít
Projekt zahrnuje obnovu samotné budovy, strojů a zařízení v interiéru. V budoucnu se tak návštěvníci mohou těšit na opětovný oběh vozů, které kdysi dopravovaly narubané uhlí na povrch. Do pohybu by se měla znovu dát i kola těžní věže a nově vytvořená klec s audiovizuální technikou umožní zažít pocity při fárání pod zem. Součástí rekonstrukce je také oprava budovy, v níž je umístěna jedna z prvních expozic skanzenu – simulovaná štola. Zvláštní pozornost je věnována Thomsonovým zdvojeným pomocným výtahům, pocházejícím z roku 1910, které byly vyrobeny na míru dolu Julius III ve Škodových závodech v Plzni.
Celkové náklady na rekonstrukci objektu těžní věže a její zpřístupnění veřejnosti se odhadují na téměř 75 milionů korun. Většinu financí pokryje dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace. Část povinné spoluúčasti na financování projektu pomůže muzeu uhradit dotace města Mostu.
Objekt těžní věže, Thomsonovy zdvojené výtahy a další části skanzenu jsou od roku 2001 prohlášeny za kulturní památku. Rekonstrukce těchto unikátních prvků, která by měla být ukončena v roce 2027, je zásadní pro zachování a prezentaci uceleného souboru industriální architektury a technického zařízení bývalého dolu Julius III, který je dokladem vyspělé úrovně dolování hnědého uhlí v severočeském regionu v 80. letech 19. století.
Zdroj: Mostecké listy
