ČR - 14.05.2026
Český pracovní trh čeká jedna z nejvýraznějších proměn posledních let, která zásadně ovlivní to, jakým způsobem se lidé ucházejí o práci i jak jsou za ni odměňováni. Takzvaná evropská směrnice o transparentnosti odměňování má za cíl skoncovat se situacemi, kdy zaměstnanci na stejných pozicích berou výrazně odlišné peníze, aniž by k tomu existoval objektivní důvod.
Česká republika musí tyto novinky zavést do své legislativy nejpozději do června letošního roku, přičemž první ostré povinnosti by pro firmy měly podle aktuálních plánů začít platit od ledna 2027. Pro tuzemsko jde o mimořádně citlivé téma, protože rozdíl v odměňování mužů a žen, označovaný odborným termínem gender pay gap, u nás dosahuje 18,5 procenta. To je druhá nejhorší hodnota v celé Evropské unii, kde se průměr pohybuje kolem 11 procent.
Nejviditelnější změnu pocítí lidé už při hledání nového zaměstnání. Skončí éra inzerátů bez uvedené mzdy nebo s nicneříkající formulací o odměně závislé na zkušenostech. Zaměstnavatelé budou mít povinnost uvést nástupní mzdu nebo alespoň její jasně vymezené rozpětí přímo v inzerátu, případně tuto informaci sdělit uchazeči nejpozději před pracovním pohovorem. Novinkou je také zákaz dotazů na předchozí výdělky uchazeče. Personalisté se tak již nebudou moci ptát, kolik jste brali v minulém zaměstnání, aby podle toho určili vaši novou mzdu. Tato pravidla mají zajistit, aby si lidé vyjednali podmínky na základě svých schopností a nároků dané pozice, nikoliv na základě své mzdové historie.
Změny se ale netýkají jen nováčků, nýbrž i stávajících zaměstnanců. Ti získají právo požádat o informace o průměrné hladině výdělků u kolegů, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Firmy budou muset prokázat, že jejich systém odměňování stojí na objektivních a neutrálních kritériích, jako jsou vzdělání, odpovědnost nebo fyzická a duševní námaha. Pokud se ukáže, že rozdíl v průměrném odměňování mužů a žen na srovnatelných místech přesahuje 5 procent a firma ho nedokáže logicky zdůvodnit, bude muset zjednat nápravu. V opačném případě hrozí podnikům vysoké sankce, které mohou dosáhnout až milionu korun, a zaměstnanci se mohou domáhat doplacení dlužné částky i zpětně.
Pro firmy tato transformace neznamená jen změnu v přístupu, ale také nezanedbatelné náklady. Aby splnily nové požadavky, musí provést revizi svých vnitřních systémů a nastavit takzvaný grading pozic, což je v podstatě jasné zařazení každé role do určité úrovně podle její náročnosti. Náklady na takovou přípravu se u středně velkých firem mohou pohybovat v řádech stovek tisíc korun, u velkých korporací pak i v jednotkách milionů. Odborníci proto radí nečekat na poslední chvíli a začít s úpravou mzdových systémů a analýzou dat co nejdříve. Cílem směrnice však není zveřejňovat výplatní pásky konkrétních kolegů se jmény, ale vytvořit férové prostředí, kde o výši platu rozhodují schopnosti, a nikoliv dovednost si o peníze říct nebo příslušnost k určitému pohlaví.
Zdroj a foto:Moore Czech Republic
transparentnost odměňování nová pravidla pro mzdy 2027 gender pay gap zveřejňování mezd v inzerátech směrnice EU o platech pracovní právo odměňování
