TEPLICE - 04.10.2025
Dnes, když přijdeme do volební místnosti, dostaneme obálku, za plentou si vybereme lístek a svobodně rozhodneme, komu svěříme svůj hlas.
Vypadá to samozřejmě, samozřejmost to ale vůbec není. Právo volit – svobodně a bez nátlaku – je výsledkem staletí bojů, revolucí a odvahy lidí, kteří věřili, že o osudu země má rozhodovat lid, ne privilegovaná menšina.
Kde to všechno začalo
První pokusy o volby bychom našli už ve starověkých Athénách. Tam se občané scházeli na tržišti a hlasovali o zákonech i o tom, kdo bude zastávat důležité úřady. Jenže slovo „občan“ tehdy znamenalo svobodného muže s majetkem – otroci, ženy a cizinci byli zcela mimo hru. Podobně to fungovalo i v římské republice. Myšlenka, že by každý měl mít právo rozhodovat, byla tehdy nepředstavitelná.
Zrod moderní demokracie v Anglii
První skutečné zárodky svobodných voleb přinesla až Anglie. Po tzv. slavné revoluci v roce 1688 vznikl systém, v němž měl král moc jen díky souhlasu parlamentu. Poslanci se sice volili, ale jen z velmi úzké vrstvy bohatých mužů. I tak to byl přelom – poprvé se ukázalo, že moc panovníka může být omezena vůlí lidu, byť tehdy jen jeho malé části.
Americký sen o vládě lidu
V 18. století přenesli myšlenku volby zástupců přes oceán američtí osadníci. Když v roce 1776 podepsali Deklaraci nezávislosti, zazněla slavná slova o „vládě lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“. I zde však platilo volební právo jen pro bílé muže s majetkem. Přesto Spojené státy ukázaly, že politická moc může vyrůstat zdola – z hlasu občanů, ne z královského dekretu.
Francie a revoluční myšlenka rovnosti
Francouzská revoluce v roce 1789 přinesla do světa ohromnou myšlenku – všichni lidé jsou si rovni. A z ní logicky vyplynulo, že i hlas každého člověka má stejnou váhu. Poprvé se objevuje pojem „všeobecné hlasovací právo“. Zpočátku sice stále jen pro muže, ale zrodil se ideál, který později proměnil celý svět.
Od boje za svobodu k boji za rovnost
19.století přineslo rozšiřování volebního práva do všech vrstev společnosti. Nejprve v Anglii, pak v dalších evropských zemích padaly majetkové a stavovské překážky. Do popředí se dostal další zásadní boj – o právo žen volit. Trvalo desítky let, než se podařilo přesvědčit svět, že i ženský hlas má stejnou hodnotu. Československo se po svém vzniku v roce 1918 zařadilo mezi průkopníky – ženy u nás volily už od roku 1919, o celé dekády dříve než v některých západních státech.
Svoboda, která něco stojí
Dnes už nikdo nemusí riskovat život, aby mohl volit. Nikdo nám neurčuje, koho musíme podpořit. A přece se často zapomíná, že možnost svobodně rozhodnout, kdo bude spravovat naši zemi, vznikla díky lidem, kteří to nikdy tak samozřejmě neměli.
Volby nejsou povinnost, jsou výsadou svobodné společnosti. Každý hlas – ať už pro kdokoli – je projevem odpovědnosti a víry v demokracii. A právě v tom spočívá jejich skutečná síla.
Foto: Ilustrační foto, AI
svobodné volby historie voleb demokracie volební právo historie demokracie právo žen volit parlamentní volby
