Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International spojily síly v nové kampani "Slovník budoucnosti", která upozorňuje na závažné důsledky změny klimatu.

Kampaň využívá humor a satiru k vykreslení budoucnosti, kde se naše slovní zásoba obohatí o termíny jako "suchprchlík" – člověk nucený opustit domov kvůli suchu.

Cílem kampaně je upozornit na to, že klimatická krize není jen o ohrožených ekosystémech. Způsobuje také podvýživu, šíření nemocí, konflikty o půdu a migraci. Web slovnikbudoucnosti.cz představuje vtipné novotvary, které ilustrují, jak by mohla vypadat naše realita, pokud nezačneme klimatickou krizi řešit.

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření a Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Česká republika se otepluje dokonce dvakrát rychleji než světový průměr. Extrémní počasí je stále častější a intenzivnější, což potvrzuje i studie Evropské agentury pro životní prostředí.

Klimatická krize ohrožuje energetickou a potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu, zdraví i lidská práva. Nejvíce však dopadá na ty, kteří se na ní podílejí nejméně – chudé země subsaharské Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky.

Zdravé životní prostředí je základním předpokladem pro dodržování lidských práv. Změna klimatu omezuje právo na důstojný život, zdraví, vodu a bydlení. Přispívá také k šíření nemocí, násilí a migraci.

Organizace vyzývají k otevřené debatě o klimatické krizi, protože "mluvit o tom je prvním krokem k tomu, abychom s tím mohli něco udělat."

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: „Extrémní počasí je jedným z hlavních znaků klimatické krize. Pokračující těžba a spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a plynu – velkými fosilními korporacemi, dělají extrémy počasí častější a intenzivnější. Proto rozsah, v jakém budeme čelit dopadům klimatické krize, bude záviset na tom, jak rychle se nám podaří snížit globální emise skleníkových plynů a jak rychle a účinně dokážeme na změny připravit naši společnost. Pro udržení stabilního klimatu a předvídatelného počasí musíme co nejrychleji fosilní paliva nahradit obnovitelnými zdroji energie, energetickými úsporami a taky snižováním nadspotřeby energií a materiálů. Mluvme o tom! Pro začátek konverzace můžou pomoct i vtipné novotvary slov, které jsme vytvořili ve společné kampani.” 

Sylva Horáková, ředitelka Lékařů bez hranic ČR: „Klimatická krize je i krizí humanitární. V praxi vidíme, jak intenzivnější a nepředvídatelnější projevy počasí negativně ovlivňují životy a zdraví lidí. Narůstá počet podvyživených lidí (nejčastěji dětí), kteří nemají dostatek jídla kvůli častějším a dlouhodobějším obdobím sucha nebo naopak neobvykle velkým záplavám. Extrémní projevy počasí vedou ke zvýšenému výskytu nemocí, jako je horečka dengue, zika či cholera. Malárie trápí obyvatele v oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Klimatická změna je proto vedle ozbrojených konfliktů, chudoby, ekonomické a politické nestability či chybějící zdravotnické infrastruktury jednou z dalších příčin humanitárních krizí.“

David Chytil, specialista advocacy v Amnesty International ČR: „Již není pochyb o tom, že klimatická krize je hrozbou pro lidská práva. Projevy změny klimatu čím dál tím víc zasahují do životů lidí po celém světě. Zhoršení klimatu ovlivňuje právo na život, zdraví a další lidská práva a má o to vyšší dopad na ženy, dívky, starší osoby a další zranitelné skupiny. Změnu klimatu jako krizi lidských práv uznalo mezinárodní společenství i řada soudů po celém světě, včetně Evropského soudu pro lidská práva. Pohled na změnu klimatu optikou lidských práv ukazuje na naléhavost a význam celoplanetární krize pro život každého z nás i celých komunit. Na mrtvé planetě bude mnohem těžší i chránit lidská práva.”

Zdroj: TZ Greenpeace

Foto: PxHere