ÚSTÍ NAD LABEM - 12.09.2026
Úzkosti, problémy ve škole, komplikované vztahy nebo tlak spojený se sociálními sítěmi. Dítě přitom nemusí trpět závažným psychiatrickým onemocněním, aby se dostalo do situace, kterou už samo ani jeho rodina nezvládnou. Psychická pohoda českých dospívajících se v posledních letech zhoršila a výraznější potíže vykazují zejména dívky. Také proto Krajská zdravotní rozšířila v Ústí nad Labem krizovou pomoc dětem a dospívajícím.
O psychických problémech mladých lidí se často začne mluvit ve chvíli, kdy už potřebují psychologa nebo psychiatra. Mezi běžnými starostmi dospívání a závažným onemocněním ale existuje široký prostor, ve kterém se dítě může dostat do krize a potřebovat pomoc dříve, než se jeho stav dál zhorší.
Na problém upozorňují i celostátní data. Studie ESPAD 2024, která v České republice sledovala šestnáctileté studenty, zjistila, že pouze 46,3 procenta z nich mělo dobrý nebo velmi dobrý wellbeing. V riziku poruchy duševního zdraví bylo 13,7 procenta šestnáctiletých.
Výrazný rozdíl studie zaznamenala mezi chlapci a dívkami. Dobrý wellbeing vykazovalo 60,8 procenta chlapců, ale jen 32,9 procenta dívek. Jde o celostátní údaje, nikoli statistiku přímo pro Ústecký kraj.
Právě lidé, kteří ještě nemusí mít stanovenou psychiatrickou diagnózu, ale ocitají se v psychické krizi, jsou jednou ze skupin, na které má nově rozšířená pomoc v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem reagovat.
„Děti nemají více bipolárních poruch, schizofrenií, ale víc se jich ocitá v krizi – mají úzkostné stavy a symptomy, jejichž původem jsou nějaké zevní události,“ popsala národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová.
Podle ní do života mladých lidí vstupují problémy ve škole, ve vztazích i sociální sítě. Právě krizová pomoc a služby, které na ni navazují, mohou zachytit obtíže ve fázi, kdy ještě není nutná dlouhodobá psychiatrická léčba.
Také studie ESPAD ukazuje, jak výraznou součástí života dospívajících se digitální prostředí stalo. Třetina šestnáctiletých tráví ve všední den na sociálních sítích více než čtyři hodiny denně. Výzkum zároveň upozornil na nízký wellbeing českých dospívajících v evropském srovnání. Samotná tato čísla neznamenají, že sociální sítě jsou příčinou psychických problémů, ukazují ale prostředí, ve kterém dnešní mladá generace vyrůstá.
Krajská zdravotní proto rozšířila Centrum krizové péče Psychiatrické kliniky v ústecké Masarykově nemocnici o dětskou krizovou intervenci a telefonickou krizovou pomoc. Nové služby byly oficiálně spuštěny v pondělí 7. září.
Důležitá je především role centra ve chvíli, kdy rodiče zjistí, že jejich dítě potřebuje odbornou pomoc, ale na návštěvu specialisty musí čekat. Centrum nemá nahrazovat psychologa ani psychiatra.
„Zřízením Centra krizové péče pro děti nenahrazujeme psychologa nebo psychiatra, ale dokážeme překlenout období mezi tím, když rodiče objednají svého potomka k odborníkovi a zajistí mu péči,“ vysvětlila vedoucí Centra krizové péče Krajské zdravotní Markéta Matušíková.
Rodina tak může získat pomoc už v době, kdy se snaží situaci řešit a hledá další odbornou péči. Podle Matušíkové ale nejde o službu, do které rodiče dítě jednoduše přivedou a očekávají rychlé vyřešení jeho problémů.
„Rodiče si ale nemůžou představovat, že sem postaví dítě a my jim ho, řečeno v uvozovkách, opravíme. Je to skutečně o té spolupráci,“ upozornila.
Nové služby doplňují Centrum krizové péče, které bezprostředně navazuje na urgentní příjem Masarykovy nemocnice. Podle přednosty Psychiatrické kliniky Jakuba Albrechta se tím v Ústí vytváří komplex služeb na jednom místě.
„Spouštíme unikátní model krizové péče, který nově propojuje telefonickou intervenci a specializovanou krizovou pomoc pro děti a dospívající,“ uvedl Albrecht.
Do celého konceptu patří také Místnost ticha, která v nemocnici funguje od 25. srpna. Pacientům, jejich blízkým i zaměstnancům nabízí prostor stranou nemocničního ruchu, kde mohou být sami, meditovat, modlit se nebo si v klidu promluvit s krizovým interventem, psychologem či kaplanem. Prostor je otevřený všem bez ohledu na vyznání.
A nový přístup k dětem a dospívajícím se promítl i do prostředí samotného centra. Na jeho stěnách jsou originální grafiky věnované právě tématu pomoci mladým lidem v obtížných situacích. Jejich autorkou přitom není profesionální reklamní agentura, ale patnáctiletá studentka grafického designu Karolína Paurová.
Je to zdánlivě drobný detail, který ale dobře zapadá do celého smyslu nového pracoviště. Prostor určený mladým lidem v okamžiku, kdy se jejich svět stává obtížně zvládnutelným, dostal podobu, na které se podílel někdo z jejich vlastní generace.
Zdroj: Krajská zdravotní, a.s.; Úřad vlády ČR – výsledky české části studie ESPAD 2024
Foto: Ilustrační foto, AI
psychické problémy dětí duševní zdraví úzkost krizová pomoc krajská zdravotní Masarykova nemocnice psychiatrie sociální sítě
