ÚSTÍ NAD LABEM - 21.8.2023
Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa uplynulo 55 let. Armády Sovětského svazu a dalších socialistických států vstoupily v noci z 20. na 21. srpna 1968 na území Československa a přerušily tak obrodný proces. Následovaly změny ve vedení země a tzv. normalizace.
Srpen 1968 byl pro Československo a jeho obyvatele tragickým měsícem.
V noci z 20. na 21. srpna vpadla do země vojska pěti států Varšavské smlouvy, aby potlačila reformní proces známý jako Pražské jaro. Jedním z prvních měst, které bylo obsazeno, bylo Ústí nad Labem. Leželo blízko hranice s NDR a bylo důležitým dopravním a průmyslovým uzlem.
V Ústí nad Labem padla také první oběť invaze. Byl jím Radek Fridrich, který se večer 20. srpna vrátil z práce a chtěl jet na kole do Předlic za svou přítelkyní. Na cestě se však setkal s kolonou sovětských tanků, které ho srazily a usmrtily. Jeho smrt byla symbolem nesmyslnosti a brutality okupace.
Obyvatelé Ústí nad Labem se nevzdali bez boje. Projevovali svůj odpor proti okupantům různými způsoby. Někteří organizovali stávky, demonstrace, petice nebo sbírky na podporu rodin obětí. Jiní sabotovali dopravu, komunikaci nebo zásobování vojsk. Někteří se pokoušeli navázat kontakt s vojáky a přesvědčit je o nespravedlnosti invaze. Mnozí také vytvářeli nápisy, plakáty, transparenty nebo vlastní noviny, které informovaly o dění v zemi a vyzývaly k odporu.
Invaze do Československa si vyžádala celkem 137 obětí, z toho 15 v Ústeckém kraji. Většina z nich byli mladí lidé, kteří chtěli žít ve svobodné a demokratické zemi. Jejich snahy byly však zmařeny silou a násilím. Invaze tak ukončila naděje na reformy a nastolila období normalizace, které trvalo dalších dvacet let. Srpen 1968 je tak jednou z nejtemnějších kapitol československých dějin.
