Spor o to, zda se klima mění, mezi Čechy prakticky mizí. Podle nového průzkumu CVVM změnu připouští 93 procent lidí. Mnohem zajímavější ale je, co následuje potom. Polovinu veřejnosti téma příliš nezajímá, většina se přitom dopadů obává a jen menší část lidí cítí osobní odpovědnost. Průzkum tak ukazuje společnost, která problém většinou uznává, ale mnohem méně se shoduje na tom, co s ním dělat.

Ještě před několika lety se debaty o klimatu často točily kolem otázky, zda se vůbec něco děje. Aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění naznačuje, že právě tato část sporu už mezi českou veřejností příliš silná není. Devadesát tři procent dotázaných připouští, že se klima na Zemi mění.

Tím ale společná řeč do značné míry končí.

Jakmile se otázka posune od samotné existence klimatické změny k jejím příčinám, dopadům a odpovědnosti lidí, postoje jsou podstatně pestřejší. Většina respondentů připisuje lidské činnosti významný vliv a téměř dvě třetiny lidí se možných dopadů klimatických změn obávají.

Přesto je tu jeden na první pohled překvapivý údaj: o klimatickou změnu se zajímá jen přibližně polovina veřejnosti. Druhá polovina se o téma příliš nebo vůbec nezajímá.

Nemusí v tom být rozpor. Člověk může připouštět, že změna klimatu existuje, a současně ji nepovažovat za problém, kterému chce věnovat každodenní pozornost. Pro někoho jsou bližší ceny potravin, bydlení, zdraví nebo práce. Klimatická změna může zůstávat problémem, o jehož existenci člověk nepochybuje, ale který v běžném životě odsouvá stranou.

Průzkum přitom ukazuje, že úplně lhostejní Češi nejsou. Většina očekává, že změna klimatu bude mít na Českou republiku spíše nepříznivé dopady. Jen minimum lidí předpokládá, že by pro Česko mohla být převážně pozitivní.

Zajímavé je také to, jak lidé přemýšlejí o možnosti něco změnit. Více než tři čtvrtiny respondentů věří, že změnou lidského chování lze klimatickou změnu alespoň zpomalit. Současně ale roste podíl těch, kteří jsou přesvědčeni, že lidské chování už vývoj nijak ovlivnit nemůže.

A ještě větší rozdíl se objeví ve chvíli, kdy otázka začne být osobní.

Určitou vlastní odpovědnost za klimatickou změnu cítí zhruba třetina lidí. Většina nikoliv. Jinými slovy: Češi poměrně často připouštějí, že lidská činnost klima ovlivňuje, ale mnohem méně z nich tento problém vztahuje přímo na sebe.

Ani to ovšem neznamená, že by průzkum dokazoval neochotu veřejnosti cokoli měnit. Takový závěr by byl příliš jednoduchý. Šetření zjišťuje postoje lidí, nikoliv jejich skutečné každodenní chování nebo podporu jednotlivých klimatických opatření.

Právě v tom je možná nejzajímavější výsledek celého průzkumu. Českou společnost už příliš nerozděluje otázka, zda se klima mění. Rozděluje ji spíš to, jak vážný problém v tom lidé vidí, kdo za něj podle nich nese odpovědnost a kolik prostoru mu chtějí ve vlastním životě věnovat.

Výzkum CVVM probíhal od 17. července do 3. srpna 2026 a zúčastnilo se ho 1 032 obyvatel České republiky ve věku od 15 let. Výsledky vypovídají o postojích české veřejnosti jako celku, nikoliv samostatně o obyvatelích jednotlivých krajů.

Foto: Ilustrační foto, AI