ČR - 19. listopadu 2026
Antibiotika patří mezi nejdůležitější léky moderní medicíny. Jejich účinnost ale ohrožují bakterie, které vůči nim získávají odolnost. V Česku navíc spotřeba antibiotik roste a výrazně přibývá některých závažných infekcí. Vláda proto ve čtvrtek 19. listopadu schválila novou strategii, která má pomoci tento nebezpečný trend zastavit.
Čísla ukazují, proč zdravotníci bijí na poplach. Mezi lety 2019 a 2024 vzrostla spotřeba antibiotik v České republice o 12 procent. Současně výrazně přibývá infekcí způsobených některými odolnými bakteriemi. Počet infekcí způsobených kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae rezistentními vůči antibiotikům se podle Ministerstva zdravotnictví oproti roku 2019 více než zčtyřnásobil.
Problém spočívá v takzvané antibiotické rezistenci. Bakterie si postupně vytvářejí odolnost vůči lékům, které je dříve dokázaly zničit nebo zastavit jejich množení. Infekce se pak obtížněji léčí, léčba může trvat déle a zvyšuje se riziko komplikací. V krajních případech mohou lékařům zbývat jen velmi omezené možnosti účinné léčby.
Nejde přitom pouze o pacienty s těžkými infekcemi. Účinná antibiotika jsou nezbytná také při operacích, léčbě onkologických onemocnění nebo péči na jednotkách intenzivní péče. Pokud se odolné bakterie budou dále šířit, může to ztížit i poskytování běžné zdravotní péče.
Nová strategie Národního antibiotického programu počítá s opatřeními na období 2026 až 2032. Na jejich realizaci je určeno více než 840 milionů korun. Největší část, 600 milionů, má podpořit antibiotická střediska v nemocnicích s urgentním příjmem. Jejich odborné týmy budou pomáhat lékařům vybírat vhodnou léčbu a předcházet zbytečnému používání antibiotik.
Součástí plánu je také lepší diagnostika a zpětná vazba lékařům o tom, jak antibiotika předepisují. Strategie dále počítá s posílením sledování rezistentních bakterií u lidí, zvířat i v životním prostředí, včetně odpadních vod.
Cílem je do roku 2030 snížit celkovou spotřebu antibiotik o devět procent oproti roku 2019. Současně má nejméně 65 procent spotřeby připadat na základní antibiotika. Peníze na uskutečnění strategie mají být zajištěny v rámci stávajících rozpočtových limitů.
Důležitou roli ale mohou sehrát i samotní pacienti. Lékaři připomínají, že antibiotika působí proti bakteriím, nikoli proti virům. Při běžném nachlazení nebo chřipce proto nepomáhají. Jejich zbytečné užívání naopak podporuje vznik a šíření odolných bakterií.
Pokud lékař antibiotika předepíše, je důležité dodržovat předepsané dávkování i délku léčby. Pacienti by ji neměli sami zkracovat ani prodlužovat. Zbytky antibiotik by neměli uchovávat pro případné další onemocnění ani je předávat jiným osobám. Nepoužité léky patří zpět do lékárny, která zajistí jejich bezpečnou likvidaci.
Zachování účinnosti antibiotik tak nebude záviset pouze na nových opatřeních ve zdravotnictví. Rozhodující bude také to, zda se podaří omezit jejich zbytečné předepisování a používání.
Zdroje:
Ministerstvo zdravotnictví ČR, 19. listopadu 2026
Úřad vlády ČR – výsledky jednání 19. listopadu 2026
Státní ústav pro kontrolu léčiv – Užívejme antibiotika odpovědně
antibiotika antibiotická rezistence odolné bakterie zdravotnictví bakteriální infekce Národní antibiotický program