Dostatek vody v příštích desetiletích není samozřejmostí. Česká republika proto připravuje rozsáhlé investice do vodních nádrží, propojení vodárenských soustav i ochrany krajiny. Vláda chce zároveň zrychlit povolování strategických staveb. Téma se výrazně dotýká také Ústeckého kraje, kde se připravuje nová přehrada na Lounsku a počítá se s využitím bývalých hnědouhelných lomů pro zadržování vody.

Sucho už není jen problémem zemědělců nebo několika oblastí s nedostatkem srážek. Dlouhodobě může ovlivnit zásobování domácností pitnou vodou, fungování průmyslu i stav řek a celé krajiny. Právě na připravenost České republiky na další suchá období se zaměřilo pondělní jednání Národní koalice pro boj se suchem, které svolal premiér Andrej Babiš.

Jedním z hlavních závěrů je potřeba urychlit přípravu důležitých vodohospodářských staveb. Stát proto připravuje zvláštní legislativní úpravu, která by měla zjednodušit a zkrátit jejich povolování. Týkat se má především projektů nezbytných pro zajištění dostatku vody a ochranu před extrémními projevy počasí.

Ministerstvo zemědělství má zároveň sestavit celostátní přehled strategických projektů a peněz potřebných k jejich uskutečnění. Mezi priority patří výstavba nových vodních nádrží, propojování vodárenských soustav, modernizace čistíren odpadních vod a opatření, která pomohou udržet vodu v krajině.

Konkrétním příkladem z Ústeckého kraje je připravovaná vodní nádrž Kryry na Lounsku. Projekt Povodí Ohře má pomoci řešit dlouhodobý nedostatek vody v Rakovnické oblasti. Podle zveřejněného harmonogramu se předpokládá zahájení výstavby v roce 2034 a uvedení nádrže do provozu v roce 2041. Jde o plánované termíny, které se mohou v průběhu přípravy změnit.

Další významné změny čekají kraj v souvislosti s útlumem těžby hnědého uhlí. Vláda letos v červnu schválila materiál o budoucím využití lomů Bílina a Libouš na Chomutovsku. Po ukončení těžby mají v jejich zbytkových jámách vzniknout jezera, která přispějí k zadržování vody v krajině. Jejich budoucí využití se posuzuje také z hlediska životního prostředí, energetiky a kvality vody.

Vedle velkých staveb se stát chce více zaměřit také na čistírny odpadních vod, zejména v menších obcích. Jejich význam roste právě v období sucha, kdy řekami protéká méně vody. Kvalita vypouštěných odpadních vod pak může mít výraznější dopad na stav vodních toků.

Vláda se zabývala rovněž ochranou před povodněmi. Na základě zkušeností z předchozích záplav na Moravě a ve Slezsku chce vyhodnotit účinnost stávajících opatření a určit, kde budou potřeba další investice.

Premiér Andrej Babiš označil vodní hospodářství za jednu z priorit při vyjednávání evropského rozpočtu na období let 2028 až 2034. Podle něj musí Česká republika plánovat zásobování vodou na desítky let dopředu.

Pondělní jednání zatím nepřineslo schválení konkrétního investičního balíku ani nové termíny jednotlivých staveb. Dalším krokem bude příprava přehledu projektů, jejich finančních nároků a legislativních změn, které mají jejich uskutečnění urychlit.

Zdroj: Úřad vlády ČR (12. 10. 2026), Povodí Ohře – projekt Vodní dílo Kryry, Ministerstvo zemědělství ČR (15. 6. 2026).

Foto: Ilustrační foto, AI