ČR - 18.2.2023
Spotřeba elektřiny v loňském roce meziročně poklesla o 3,9 %, domácnosti si připsaly dokonce rekordní devítiprocentní úsporu. Dokládají to statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který aktuálně zveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavy v ČR za poslední čtvrtletí roku 2022.
Podle předběžných údajů se v meziročním srovnání celoroční spotřeba elektřiny snížila o 3,9 %; zatímco předloni byla její celková hodnota v ČR 62,8 TWh, v roce 2022 to bylo 60,4 TWh. Do celkové bilance velmi výrazně zasáhlo poslední „nejúspornější“ čtvrtletí roku. K největšímu snížení spotřeby došlo v říjnu, kdy byla naměřená hodnota o 7,6 % nižší než ve stejném období v roce 2021. Průměrná spotřeba za celé čtvrté čtvrtletí byla nižší o 6,6 %. Meziročně přitom spotřeba klesala ve všech měsících loňského roku.
Snížení spotřeby elektřiny bylo patrné zejména u domácností, které se na ní v uplynulém roce podílely průměrným poklesem o 9 %, přičemž největší úsporu zaznamenaly v červnu (-17,9 %) a květnu (-16,7 %). Výrazný pokles si připsali rovněž velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí (‑5,5 %), na hladině vysokého napětí byla hodnota nižší o 1,5 %. V případě podnikatelů na hladině nízkého napětí došlo meziročně jen k drobné úpravě (-0,1 %).
„Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za dvacet let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ zdůrazňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Ve srovnání s rokem 2021 se v loňském roce vyrobilo méně elektrické energie, konkrétně 84,5 TWh brutto a 78,8 TWh netto elektřiny, což značí pokles o 0,4, respektive o 0,7 %.
Na poklesu výroby elektřiny se podílely zejména paroplynové elektrárny, jejichž produkce (netto) meziročně klesla o více než polovinu (-51,4 %). Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací (-18,3 %) a vodní elektrárny (-13,1 %). Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních (+6,7 %) a větrných zdrojů energie (+6,6 %), a také z parních elektráren (+6,3 %). Plynové a spalovací elektrárny (-0,7 %) a jaderné elektrárny (+0,9 %) prakticky zopakovaly výsledek z předchozího roku.
„I přesto, že množství vyrobené elektřiny se mírně snížilo, převládal také v loňském roce export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem,se zvýšila o 22,2 %, celkově na13,5 TWh,“ říká Stanislav Trávníček.
Zdroj. ERÚ
Foto: PxHere
