Velké riziko ohrožení života nebo těžkého zranění v současném dopravním provozu představuje mimo jiné požár vozidla způsobený jeho technickou závadou nebo také dopravní nehodou.
O závažnosti tohoto tématu svědčí také loňský výrazně vyšší počet výjezdů Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) právě k dopravním nehodám.
Statistický údaj zveřejněný v rámci nedávné Bilanční tiskové konference HZS ČR za rok 2023 potvrdil hasičský zásah u 24.101 dopravních nehod, což je 11% meziroční nárůst.
Požáry v dopravě směřují ke dvěma hlavním příčinám. Vedle dopravních nehod zasahují hasiči také při technických poruchách a následném vzplanutí vozidla. Zhruba dva tisíce požárů dopravních prostředků, k nimž u nás ročně dojde, způsobují nejčastěji závady na elektroinstalaci nebo palivovém systému. Jsou však známé i případy, kdy požár vozidla způsobil nedopalek cigarety při neopatrném kouření pasažéra za jízdy. Ročně zemře v ČR v důsledku požárů dopravních prostředků více než 40 osob a až 200 dalších je při nich zraněno.
Ať už je příčina požáru vozidla jakákoliv, v ohrožení na zdraví, popř. na životě, není pouze řidič, ale také všichni spolucestující. Základním pravidlem každého svědka takové události by měla být jednorázová snaha oheň ve vozidle uhasit, což nemusí být vždy snadné vzhledem k faktu, že v ČR není hasicí přístroj povinnou výbavou vozu. V každém případě se nedoporučuje otvírat např. motorový prostor, který je většinou ohniskem požáru s cílem maximálně zamezit přístupu kyslíku ke zdroji ohně. Paralelně, pokud je to možné, nebo následně je potřeba co nejrychleji vyprostit všechny členy posádky do bezpečné vzdálenosti od vozu.
Velmi důležitou roli v první pomoci při popáleninách totiž sehrává čas. Pokud je postižena pouze povrchová vrstvu kůže, jedná se o popáleniny prvního stupně. Pokud poškození pronikne do některé ze spodních vrstev, jedná se o popáleninu druhého stupně. Při popáleninách třetího stupně poranění postihuje všechny vrstvy kůže a dochází k jejímu zničení v celé tloušťce. Navíc během vzplanutí vozidla se uvolňuje, stejně jako u všech požárů, velké množství tepla, oxidu uhelnatého, ale také toxických látek. Dochází i k výraznému snížení obsahu kyslíku ve vzduchu, zejména v uzavřeném prostoru. Postiženého uvnitř vozu tak nejvíce ohrožují horké páry a plyny jako např. oxid uhelnatý, který na dlouhou dobu blokuje transport kyslíku v jeho krvi. Právě tyto vznikající procesy vedou nejen k popálení kůže, ale také jazyku či sliznice hrtanu a průdušnice. Riziko zadušení navíc zvyšuje inhalace toxických látek a otok popálených horních cest dýchacích.
"Po vyproštění, popřípadě uhašení hořícího oblečení, by u popáleniny mělo být hlavní snahou ji účinně chladit, ideálně až do příjezdu vozu Záchranné služby. Zabrání se tím dalšímu rozvíjení popáleniny. Zajištěním životních funkcí a podáním léků k tišení bolesti vše teprve začíná. Včasný zásah je zásadní, protože zatímco povrchové popáleniny se hojí spontánně, u hlubokých popálenin je poškození kůže nevratné," zdůrazňuje Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš a dodává: “Přestože hasící přístroj u nás nepatří k povinné výbavě vozu, rozhodně ho doporučujeme z bezpečnostních důvodů mít ve vozidle po ruce. Může totiž při požáru na silnici skutečně zachránit život.”
Video k tématu naleznete NA WEBU.
dopravní nehoda hasiči požár
