ČR - 21/09/2026
Člověka nic nebolí, cítí se zdravý a nemá důvod vyhledat lékaře. Přesto mohou jeho ledviny postupně ztrácet svou funkci nebo se může nenápadně rozvíjet srdeční selhání. Právě takové pacienty chtějí lékaři zachytit dříve. Větší roli v tom mají dostat praktičtí lékaři a běžné preventivní prohlídky.
Chronické onemocnění ledvin patří k nemocem, které o sobě mohou dlouhou dobu téměř nedávat vědět. Když se objeví výraznější potíže, může už být poškození ledvin poměrně pokročilé. Ministerstvo zdravotnictví proto mění přístup k jejich časnému záchytu.
Pro běžného člověka je nejdůležitější hranice 50 let. U lidí starších padesáti let se má při preventivních prohlídkách jednou za dva roky kontrolovat také funkce ledvin. U pacientů, kteří mají vyšší riziko jejich poškození, mohou být kontroly častější.
Nejde přitom o žádné složité vyšetření. Lékaře budou zajímat především výsledky z krve a moči. Z krve lze odhadnout, jak dobře ledviny filtrují odpadní látky, zatímco vyšetření moči může odhalit přítomnost bílkoviny, která může být jedním z prvních signálů poškození ledvin.
Právě to je podstata celé změny – najít problém v době, kdy člověk ještě žádné výrazné potíže nepociťuje.
Podle Ministerstva zdravotnictví dnes v Česku pravidelně dochází na dialýzu více než šest tisíc lidí. U chronického onemocnění ledvin přitom může být rozdíl mezi časným a pozdním záchytem zásadní. Ministerstvo s odkazem na odborná data uvádí, že u pacientů zachycených ve druhém a třetím stadiu může včas zahájená léčba oddálit potřebu hemodialýzy v průměru o sedm až třináct let.
Pozornost se ale nebude soustředit pouze na ledviny. Lékaři upozorňují, že onemocnění ledvin, cukrovka a nemoci srdce spolu často úzce souvisejí. Například diabetes 2. typu zvyšuje riziko poškození ledvin i kardiovaskulárních komplikací.
U rizikových pacientů od 50 let se proto počítá také s vyšetřením označovaným jako NT-proBNP. Za složitým názvem se skrývá krevní test, který lékařům pomáhá při odhalování srdečního selhání. Ani to totiž nemusí být zpočátku provázeno nápadnými příznaky.
Významnější roli má praktik dostat nejen při hledání nemocných, ale také při jejich léčbě. Od letošního 1. července se rozšířily možnosti praktických lékařů předepisovat některé léky, které byly dříve více vázány na specialisty. Patří mezi ně také glifloziny, používané u některých pacientů s diabetem, chronickým onemocněním ledvin nebo srdečním selháním.
V praxi to znamená, že cesta od prvního podezřelého výsledku k zahájení léčby může být u vhodných pacientů kratší. Pokročilejší onemocnění ledvin samozřejmě nadále patří do rukou nefrologů a závažnější srdeční potíže specialistům. Část pacientů ale může být zachycena a léčena dříve přímo v ordinaci svého praktického lékaře.
Nový přístup tak dává preventivním prohlídkám další význam. Po padesátce už nemusí jít jen o kontrolu tlaku, cholesterolu nebo cukru v krvi. Větší pozornost se má zaměřit také na orgány, jejichž poškození může dlouhé roky probíhat prakticky bez varování.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Státní ústav pro kontrolu léčiv
ledviny onemocnění ledvin praktický lékař preventivní prohlídka u praktika Prevence srdeční selhání diabetes dialýza NT-proBNP glifloziny
