ČR - 28.10.2024

Dobrá zpráva z oblasti životního prostředí! Integrovaný registr znečišťování (IRZ) oznámil, že v roce 2023 průmyslové provozy vypustily méně škodlivých látek než v předchozím roce.

Tento pokles potěší zejména v případě emisí skleníkových plynů a dalších toxických látek, které do ovzduší vypouštějí hlavně uhelné elektrárny. Důvodem je částečné omezení jejich provozu a rostoucí zájem o obnovitelné zdroje energie, které po roce 2022 v Česku nabraly na síle.

Přesto však elektrárny Počerady a Chvaletice, patřící podnikateli Pavlu Tykačovi, zůstávají na předních místech mezi znečišťovateli – zejména kvůli vypouštění rtuti, které je sice menší než dřív, ale stále překračuje limity díky speciálním výjimkám. Ve srovnání s nimi si však elektrárna Tušimice, která snížila emise rtuti na pětinu, vede mnohem lépe. Právě snaha omezovat výrobu elektřiny z uhlí by podle ekologických organizací mohla výrazně přispět ke zlepšení kvality ovzduší.

„Když Česká republika přestane produkovat a vyvážet uhlí, bude to mít pozitivní dopad na naše klima a kvalitu ovzduší,“ říká Lukáš Hrábek, mluvčí Greenpeace. Jak navíc připomíná, omezení pálení uhlí už dnes znamená nejen menší skleníkové emise, ale také snížení emisí škodlivých látek, jako je formaldehyd nebo dioxiny.

Plasty a chemie v žebříčku znečišťovatelů

Mezi největší znečišťovatele stále patří chemičky vyrábějící suroviny pro plasty, jako je provoz společnosti Synthos v Kralupech nad Vltavou nebo závod v Litvínově. Styren, potenciálně rakovinotvorná látka, jejíž emise vzrostly o pět tun, se do ovzduší dostává právě z těchto provozů. Podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika je nezbytné omezovat plasty a hledat jejich náhrady, pokud má dojít k dalšímu zlepšení životního prostředí.

„Dnes jsou mezi hlavními znečišťovateli často právě chemické podniky, které vyrábějí plasty,“ shrnuje Petrlík a dodává, že lidé mohou podpořit výzvu Budoucnost bez plastů, která upozorňuje na škodlivé dopady plastového odpadu.

Rok 2023 přinesl pokrok, ale výjimky přetrvávají

Podle aktuálních dat IRZ zůstávají na vysokých hodnotách i další látky, jako jsou dioxiny nebo prachové částice. Dioxiny, které jsou spojovány s tepelnými provozy a spalovnami, se stále ve větším množství dostávají do ovzduší a vyvolávají otázky ohledně jejich „recyklace“ do stavebních materiálů. Například teplárna v Přerově nebo spalovny komunálního odpadu v Praze a Brně vykázaly meziročně zvýšené emise těchto škodlivin.

Pro všechny, kteří chtějí zjistit, jaké látky vypouštějí podniky v jejich okolí, nabízí IRZ možnost prohlédnout si detailní data na webu znecistovatele.cz . IRZ letos slaví 20 let své existence a ukazuje, jak pravidelný dohled a veřejná kontrola mohou motivovat firmy ke zlepšení svých technologií a snižování negativních dopadů na životní prostředí.

Tato zpráva čerpá z tiskové zprávy organizace Greenpeace, která dlouhodobě sleduje a komentuje situaci v oblasti průmyslového znečišťování v Česku.