ČR - 13.05.2026
Cévní mozková příhoda zůstává jednou z nejstrašnějších diagnóz moderní medicíny, neboť představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí na světě a v České republice je hlavní příčinou trvalé invalidity dospělých. Statistiky jsou neúprosné, protože jeden ze tří pacientů po mrtvici čelí významnému dlouhodobému postižení a až osmdesát procent přeživších je odkázáno na doživotní péči okolí.
Lékaři však u příležitosti Světového dne prevence mrtvice, který připadá na 13. května, upozorňují, že mnoha těmto tragédiím lze včas zabránit. Zásadním problémem totiž bývá neodhalená porucha srdečního rytmu, zejména fibrilace síní, která se často projevuje velmi nenápadně nebo vůbec. Právě u těchto skrytých arytmií vznikají v srdci krevní sraženiny, které se následně mohou uvolnit a ucpat mozkovou tepnu.
Současná diagnostika v běžných ordinacích přitom může narážet na své limity. Klasické vyšetření EKG trvá pouze několik sekund a zachycuje jen okamžitý stav srdce v klidu. Pokud arytmie v danou chvíli neprobíhá, přístroj ji nezaznamená a výsledek se jeví jako zcela v pořádku. Jak vysvětluje kardiolog Pavel Mach z pražské Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi, arytmie může přicházet a odcházet zcela náhodně v průběhu dnů i měsíců. Pro běžného člověka je proto klíčové sledovat varovné signály, jako jsou nepravidelný puls, pocity bušení srdce, nevysvětlitelná únava, dušnost nebo krátkodobé závratě a pocity na omdlení. Tyto příznaky lidé často mylně přisuzují stresu, přitom může jít o přímé varování před hrozícím kolapsem.
Řešením pro odhalení skrytého rizika je takzvané holterové monitorování, při kterém pacient nosí malý přenosný přístroj po dobu jednoho až tří dnů. Zařízení velikosti mobilního telefonu je k hrudníku připevněno pomocí bezbolestných elektrod a nijak neomezuje člověka v jeho běžném životě, ať už jde o práci, spánek nebo domácí činnosti. Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi nyní jako první zdravotnické zařízení v České republice využívá při zpracování těchto vícedenních záznamů systém umělé inteligence. Tato moderní technologie dokáže v obrovském množství dat o srdeční aktivitě identifikovat rizikové momenty mnohem rychleji a přesněji než starší metody. Celý proces je však stále pod přísným dohledem odborníků, kdy každý nález před stanovením diagnózy osobně kontroluje kardiolog.
Včasná diagnostika srdeční vady zásadně mění vyhlídky pacienta, protože pouze odhalená arytmie se dá efektivně léčit, čímž se riziko budoucí mrtvice minimalizuje. Vyšetření srdce pomocí moderního monitoru je dostupné buď na doporučení praktického lékaře, nebo v rámci preventivních prohlídek pro samoplátce. Díky zapojení umělé inteligence jsou navíc výsledky, které mohou doslova zachránit život, k dispozici zpravidla do tří dnů od vrácení přístroje. Prevence mrtvice tak v moderním pojetí nezačíná až v nemocnici po kolapsu, ale v kardiologické ambulanci při sledování srdce v reálných životních situacích.
Zdroj a foto: Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi, www.alzbeta.cz.
cévní mozková příhoda fibrilace síní holterovský monitoring prevence mrtvice umělá inteligence v medicíně kardiologické vyšetření
