Povinnost elektronické evidence tržeb skončila oficiálně letos v lednu. Ale v roce 2020 došlo k pozastavení EET, a to byla předzvěst jeho konce. EET mělo původně narovnat podnikatelské prostředí. Náklady na zavedení přitom byly zhruba 370 mil. Kč a průběžné náklady činily zhruba 308 mil. Kč ročně. Podle NKÚ byly tyto náklady podhodnoceny. Každopádně povinné EET už není a po více než roce se můžeme podívat na dopady.
„Cílem EET bylo zvýšení příjmů státního rozpočtu, bohužel celý koncept byl uchopen nešťastně a do vnímání široké veřejnosti se vryl tak, že stát musí všechny drobné podnikatele hlídat, protože podvádí na daních. EET bylo v České republice zavedeno rychle například v porovnáním s registrem smluv, který lze vnímat jako další nástroj, jenž měl aktivně posilovat důvěru občanů v náš stát,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
S novou vládou EET však zazvonila hrana. Obchodníci zjistili, že je pro ně často výhodnější, aby nepřijímali platební karty, ale po zákaznících požadovali hotovost. Proto se čím dál častěji lidé mohou setkat s cedulí KARTY NEBEREME.
„Zrušení EET má za důsledek obnovu plateb v hotovosti. Vliv na to mají i zvýšené náklady na provoz restauračních zařízení, ale i kamenných obchodů. Kvůli vyšší inflaci zdražilo v podstatě všechno včetně energií,“ dodává Jelínek.
Zrušení EET obchodníci vítají. Jenže pokud by měli živnostníci nastavena jednoduchá pravidla pro výpočet daňových povinností a jejich daňová zátěž byla přiměřená, neměli by důvod se daním vyhýbat.
Někteří zákonodárci však volají po obnovení EET. Stát má totiž v důsledku zrušení EET prý problém důsledně vybírat daně. Na druhou stranu lze očekávat rozkvět šedé ekonomiky a rozpad podnikatelského prostředí není na místě. Jestliže nechtěl živnostník dodržovat zákony, nedonutilo ho ani EET.
Platební karty nebereme. Ale proč?
Důvodem proč někteří prodejci nechtějí přijímat platební karty, jsou i vysoké poplatky karetním společnostem. Často se pohybují od desetin až k jednotkám procent z celkové zaplacené sumy. Živnostník tak přichází o zisk, který by byl vyšší, kdyby zákazník zaplatil v hotovosti.
Naopak důvodem, proč někteří zákonodárci volají po obnovení EET je možné nezákonné chování různých živnostníků, kteří nechtějí přijímat platební karty a takto mohou snáze krátit své tržby.
Kdy naopak mohou obchodníci platbu hotovostí odmítnout?
„Mezi příklady, kdy lze odmítnout platbu v hotovosti patří situace například, kdy někdo platí při jedné platbě více než 50 mincemi, nebo má platit nestandardně poškozenými tuzemskými bankovkami. Dalším příkladem je platba prostřednictvím bankovek a mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné, přičemž v této situaci může přijímateli platby vzniknout povinnost zadržet takovéto bankovky a mince bez náhrady,“ vysvětluje Viktor Kubuš, advokát V4 Group.
A dodává, že podle stanoviska České národní banky, můžou odmítnout platbu v hotovosti také e-shopy, a to v případě, že nelze provést platbu za zboží za současné fyzické přítomnosti obchodníka a zákazníka nebo neumožňuje-li obchodník platbu za zboží až v okamžiku jeho převzetí, v případě doručování objednaného zboží na adresu určenou zákazníkem.
„Příjemce platby je povinen odmítnout převzetí platby v hotovosti vždy, jedná-li o platbu převyšující částku 270 000 korun,“ upřesňuje Kubuš.
