ČR - 10. listopadu 2026
Psychické zdraví začíná výrazně ovlivňovat i vztah lidí k zaměstnání. Téměř polovina Čechů považuje špatný psychický stav za důvod k odchodu z práce. Mezi mladými do 25 let jsou to dokonce tři z pěti. Ukázal to nový průzkum ČSOB Pojišťovny a agentury STEM/MARK, podle kterého se Češi sice celkově cítí bezpečněji než v minulých letech, obavy o zdraví a finanční jistoty ale přetrvávají.
Duševní zdraví už dávno není jen soukromou záležitostí. Jeho stav může rozhodovat také o tom, zda člověk zůstane v zaměstnání. Podle aktuálního průzkumu 45 procent respondentů považuje špatné duševní zdraví za důvod k odchodu z práce. U mladých lidí do 25 let tento postoj zastává dokonce 60 procent dotázaných. Neznamená to, že tolik lidí skutečně plánuje dát výpověď. Výsledky však ukazují, jakou váhu psychické pohodě přikládají.
O důležitosti tématu vypovídá i to, jak lidé hodnotí vlastní psychický stav. Špatně nebo velmi špatně se po této stránce cítí 16 procent dospělých. Ve věkové skupině od 18 do 25 let je to každý pátý.
Právě u mladých ale průzkum přinesl také povzbudivou zprávu. Oproti roku 2024 se podíl těch, kteří své duševní zdraví hodnotí negativně, snížil o 11 procentních bodů. Mladí přesto nadále hodnotí svou psychickou kondici hůře než dospělá populace jako celek.
Za největší hrozby pro psychickou pohodu Češi považují neštěstí v rodině a vážné zdravotní komplikace. Rozdíly se objevují také mezi muži a ženami. Muži hodnotí svůj psychický stav o něco příznivěji, ženy naopak častěji podnikají konkrétní kroky k ochraně duševního zdraví. Zatímco mezi ženami je to přibližně třetina, mezi muži čtvrtina.
Výzkum se nezaměřoval pouze na psychiku. Zjišťoval také, jak bezpečně se lidé cítí v každodenním životě a kterých událostí se nejvíce obávají.
Největší obavy mají Češi z vážného ohrožení zdraví a značné finanční újmy. Zdravotní komplikace vnímají jako hrozbu, která může zásadně změnit jejich život. Největší jistotu naopak pociťují v oblasti bydlení, přestože případná ztráta domova by podle odpovědí nejvýrazněji zasáhla mladé lidi a studenty.
Celkový Index bezpečí dosáhl letos 54,1 bodu ze 100, což představuje meziroční zlepšení o 0,4 bodu. Jde o nejvyšší hodnotu od zahájení měření v roce 2023. Index přitom zohledňuje nejen vnímanou pravděpodobnost různých rizik, ale také jejich možné dopady a míru zabezpečení.
Výsledky tak ukazují zajímavý rozpor. Češi jako celek získávají postupně větší pocit bezpečí, zároveň však zůstávají citliví na situace, které mohou ohrozit jejich zdraví, zaměstnání nebo finanční stabilitu. A zejména u mladé generace se ukazuje, že psychická pohoda může mít při rozhodování o pracovním životě zásadní význam.
Zdroj: ČSOB Pojišťovna a STEM/MARK – Index bezpečí 2026, tisková zpráva z 5. listopadu 2026. https://www.csob.cz/csob/servis-pro-media/tiskove-zpravy?id=TZ261105
Foto: Ilustrační obrázek, AI
duševní zdraví psychika mladí lidé zaměstnání pracovní život Index bezpečí
