ČR - 18. listopadu 2026
Školní jídelny měly od září 2027 povinně dodržovat nová pravidla zdravějšího stravování. Vláda ale připravuje změnu a závazné výživové normy chce nahradit doporučeními. Proti záměru se postavili odborníci na výživu, dětský ombudsman i téměř tři tisíce signatářů veřejné výzvy. Zatímco jedni varují před zhoršením kvality školních obědů, část škol větší volnost vítá.
Kolik zeleniny, luštěnin nebo masa mají děti dostávat ve školních jídelnách? Dosud o tom rozhodují závazné výživové normy. Nově by však dodržování doporučených množství mělo záležet především na samotných jídelnách. Ministerstvo zdravotnictví 11. listopadu potvrdilo, že připravuje změnu vyhlášky o školním stravování.
Základem současného systému je takzvaný spotřební koš. Neurčuje konkrétní recepty ani to, co se musí vařit v pondělí nebo v pátek. Stanovuje množství jednotlivých skupin potravin, které má jídelna za určité období spotřebovat, aby dětem zajistila vyváženou stravu.

Novela vyhlášky, která zavedla modernizovaný spotřební koš, začala platit v roce 2025. Jejím cílem bylo dostat do školních jídelníčků více zeleniny, ovoce a luštěnin, omezit přidaný cukr a upravit zastoupení dalších potravin. Školy se novými pravidly již mohly řídit dobrovolně, povinně je však měly začít dodržovat až od 1. září 2027.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se cíl nemění. Děti mají nadále dostávat kvalitní a zdravé jídlo, ale kuchyně by měly získat větší prostor pro vlastní rozhodování. Výživové standardy proto mají zůstat zachovány jako odborné doporučení.
Ministerstvo argumentuje tím, že jídelny potřebují pravidla, která budou prakticky využitelná a umožní zohlednit jejich konkrétní podmínky. Vedle větší samostatnosti jim stát slibuje také metodickou pomoc.
Právě v dobrovolnosti výživových pravidel ale odborníci vidí riziko.
Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková upozornila, že nezávazná doporučení nemusí stačit. Obává se, že děti budou dostávat více jídel z polotovarů a potravin s nižší výživovou hodnotou. Připomněla také, že pro mnoho dětí představuje školní oběd jediné teplé jídlo během dne.
Obavy vyjádřil rovněž dětský ombudsman Martin Beneš. Podle něj by odstranění závazných výživových norem mohlo prohloubit rozdíly mezi školami. Kvalita obědů by pak více závisela na přístupu konkrétní jídelny a jejích možnostech.
Odpor proti připravované změně mezitím získává širší podporu. K veřejné výzvě za zachování závazných pravidel, kterou zveřejnila iniciativa Ministr zdraví, se podle údajů k 16. listopadu připojilo 2 981 signatářů. Jsou mezi nimi zdravotníci, odborníci na výživu a další podporovatelé reformy školního stravování.
Ne všechny školy ale přísnější pravidla vítaly. Některé upozorňují, že děti na změny jídelníčků reagovaly odmítavě.
Například Základní škola Husova v Liberci nové stravovací standardy vyzkoušela v září. Děti některá jídla odmítaly a vracely, ředitelka školy Blanka Reindlová proto vítá, že by nová pravidla měla být pouze doporučující.
Rozvolnění podporuje také Potravinářská komora, která kritizovala způsob přípravy původních pravidel. Její zástupci považovali navržené změny za příliš restriktivní.
Zkušenosti škol však nejsou jednotné. Některé jídelny už podle nových výživových norem úspěšně vaří a děti si na upravené jídelníčky zvykly. Zastánci reformy proto upozorňují, že řešením nemusí být odstranění povinných pravidel, ale větší podpora škol při jejich zavádění.
Pro rodiče je nyní důležité, že připravovaná změna ještě nebyla schválena. Ministerstva zdravotnictví a školství o její konečné podobě teprve jednají a dosavadní povinnosti školních jídelen zůstávají zachovány.
Rozhodnutí určí, zda bude stát i nadále závazně stanovovat složení školních obědů prostřednictvím spotřebního koše, nebo přenechá větší odpovědnost za jejich výživovou kvalitu samotným jídelnám.
Zdroje: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Foto: Ilustrační obrázek, AI
školní stravování Školní jídelny změny spotřební koš Zdravé obědy pro děti výživové normy