ČR - 07/10/2026
Rafinerie v Litvínově se může stát jedním z míst, kterých se přímo dotkne nová mimořádná sektorová daň připravovaná vládou. Stát od ní očekává za letošní rok přibližně 5,5 miliardy korun. ORLEN Unipetrol ale varuje před omezením investic a zpochybňuje také právní konstrukci daně. Ministerstvo financí jeho námitky odmítá.
Vláda schválila návrh Ministerstva financí na zavedení mimořádného zdanění nárůstu rafinérských marží. Opatření má platit pro roky 2026 a 2027 a sazba má činit 50 procent z nárůstu hrubé marže proti roku 2025. Ministerstvo odhaduje přínos daně za letošní rok přibližně na 5,5 miliardy korun.
Podle návrhu má být poplatníkem právnická osoba zpracovávající ropu a vyrábějící rafinérské produkty, jejíž celkové roční příjmy dosahují nejméně dvou miliard korun a příjmy z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů korun. Zákon tedy není napsán přímo na konkrétní firmu, stanovené podmínky se ale v českých podmínkách týkají ORLEN Unipetrolu, který provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Ministerstvo financí zdůvodňuje opatření mimořádným růstem rafinérských marží. Podle resortu se po částečném obnovení dodávek zotavovala nabídka surové ropy rychleji než výroba a dodávky benzinu, nafty a dalších rafinovaných produktů. Vznikl tak podle ministerstva mimořádný rozdíl mezi cenou ropy a cenou hotových produktů. Stát proto považuje za přiměřené, aby část mimořádných výnosů rafinérského sektoru pomohla pokrýt náklady spojené s vysokými cenami pohonných hmot.
ORLEN Unipetrol návrh odmítá. Firma upozorňuje, že hrubá rafinérská marže není čistým ziskem a musí z ní financovat energie, emisní povolenky, zaměstnance, údržbu, logistiku, odpisy i další investice.
„Každá miliarda odvedená na mimořádné dani bude chybět při financování modernizace rafinerií, provozní bezpečnosti a dekarbonizačních projektů,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva ORLEN Unipetrol Mariusz Wnuk. Podle společnosti by tak nové zdanění mohlo omezit její možnosti investovat do dalšího rozvoje a modernizace provozů.
Firma zároveň upozornila na možné právní problémy návrhu. Vadí jí především to, že se má daň vztahovat už na hospodářské výsledky roku 2026, přestože zákon vzniká až během tohoto roku. Podle právní analýzy ORLENU tak může návrh narážet na princip právní jistoty a zákaz retroaktivity. Jde však o právní stanovisko společnosti, nikoli o závěr soudu.
Ministerstvo financí tento výklad odmítá. Podle něj nevznikne povinnost zaplatit daň zpětně, ale až po nabytí účinnosti zákona. Ekonomické výsledky roku 2026 mají být pouze podkladem pro následný výpočet daňové povinnosti. Ministerstvo proto nepovažuje navrženou konstrukci za nepřípustnou retroaktivitu a argumentuje také mimořádnou geopolitickou situací a veřejným zájmem.
ORLEN Unipetrol současně uvádí, že od úplného převzetí skupinou ORLEN v roce 2018 investuje v Česku v průměru kolem deseti miliard korun ročně. Peníze podle společnosti směřují do bezpečnosti provozu, modernizace technologií, energetické účinnosti a ekologických projektů.
Vládou schválený návrh ještě musí projít legislativním procesem. Konečná podoba zákona se tedy může změnit a teprve po jeho přijetí bude jasné, za jakých přesných podmínek a v jaké podobě bude mimořádné zdanění skutečně platit.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Vláda ČR, ORLEN Unipetrol
Foto: TZ ORLEN
ORLEN Unipetrol rafinerie Litvínov rafinérské marže mimořádná daň pohonné hmoty energetika
