ÚSTECKÝ KRAJ - 27/09/2026
Začátek akademického roku přináší nový rozvrh, přednášky a první povinnosti. Pro část vysokoškoláků ale také stres, nejistotu a psychické obtíže. Celostátní monitoring ukázal, že mezi zapojenými studenty byly velmi časté příznaky úzkosti či depresivity. Řada z nich přitom odbornou pomoc vůbec nevyhledala.
Vysoká škola bývá spojována se samostatností, novými zkušenostmi a větší svobodou. Jenže právě s ní přichází i odpovědnost. Zvládnout studium, termíny, zkoušky, brigádu, peníze, bydlení nebo vztahy nemusí být vždy jednoduché.
Začátek akademického roku proto pro některé studenty neznamená jen návrat do poslucháren, ale také období zvýšeného stresu.
Jak výrazný může problém být, ukázal monitoring duševního zdraví studentů vysokých škol, který v roce 2025 koordinovala Asociace vysokoškolských poradců ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Dobrovolně se do něj zapojilo 18 667 studujících z dvaceti českých vysokých škol.
Výsledky ukázaly, že 54 procent zapojených studentů uvádělo snížený well-being, tedy zhoršeně vnímanou spokojenost se svou současnou životní situací. U 44 procent odpovědi naznačovaly symptomy středně těžké až těžké depresivity a u 34 procent obdobně závažné symptomy úzkostnosti.
Tato čísla ale mají důležitou poznámku. Monitoring nebyl reprezentativním průzkumem celé studentské populace. Zapojili se pouze ti, kteří o účast měli zájem, a výsledky proto nelze jednoduše přenést na všechny vysokoškoláky v Česku. Podle autorů však ukazují, že psychickému zdraví části studentů je potřeba věnovat pozornost.
Psychická zátěž přitom nemusí vznikat jen kvůli studiu samotnému. Vysokoškoláci řeší partnerské a rodinné vztahy, práci, budoucnost, vlastní sebevědomí, zdraví nebo ztrátu někoho blízkého. Právě s podobnými tématy se podle Asociace vysokoškolských poradců studenti obracejí na poradenská pracoviště.
Zajímavý je ale také důvod, proč část studentů pomoc vůbec nevyhledá. Mezi nejčastější bariéry patří přesvědčení, že jejich problémy nejsou dost vážné nebo že by je měli být schopni zvládnout sami. Ti, kteří odbornou pomoc využili, se nejčastěji obraceli na individuální psychoterapii nebo psychologické poradenství mimo vysokou školu.
Poradenská pracoviště vysokých škol podle aktuálních zkušeností zaznamenávají také zvýšený výskyt akutních stresových reakcí na běžné životní a studijní situace a obtíží s nastavením každodenního režimu. Kvůli tomu rozšiřují i preventivní a vzdělávací aktivity.
Pomoc přitom nemusí znamenat až řešení vážné psychické krize. Vysokoškolská poradenská pracoviště se zabývají například zvládáním stresu, vztahy, sebevědomím, emocemi, budoucností nebo otázkami spojenými s prací a kariérou. Na veřejných vysokých školách jsou podobné služby studentům k dispozici.
Pokud je člověk v akutní psychické tísni nebo potřebuje pomoc mimo školu, Národní ústav duševního zdraví připomíná také Linku první psychické pomoci 116 123.
Začátek akademického roku tak není pouze otázkou rozvrhů a prvních přednášek. Přechod do nového prostředí, tlak na výkon i nejistota v dalších oblastech života mohou být pro část studentů výraznou zátěží. A právě představa, že každé trápení musí člověk vyřešit sám, může být jedním z důvodů, proč dostupná pomoc zůstává nevyužitá.
Zdroje: Národní ústav duševního zdraví; Asociace vysokoškolských poradců.
Foto: Ilustrační foto, AI
školství studenti vysoké školy duševní zdraví psychické obtíže stres akademický rok psychologická pomoc úzkost deprese
