Kroj „posledního Krušnohorce“ získalo tento týden Muzeum města Ústí nad Labem coby památku na osobitou tvorbu ústeckého herce a baviče Josefa Aloise Náhlovského, který zemřel v dubnu letošního roku ve věku 72 let. Kuriózní artefakt daroval historikům bratr původního nositele Daniel Náhlovský. „Bráchovi to tenkrát šila nějaká kamarádka, ještě k tomu patřila kožená kapsička na opasku, ale tu jsem v pozůstalosti bohužel zatím nedohledal,“ poznamenal dárce.

Kdysi republikově populární kostým si naposledy zahrál 20. října v pražské Lucerně na letošním výročním koncertu známé české kapely Fešáci, původem z Ústí nad Labem. V té vystudovaný pedagog Josef Náhlovský svou kariéru baviče začínal. Od roku 1981 vystupoval spolu s Josefem Mladým a Petrem Novotným. Později se s humornými scénkami prosadil i na obrazovky televize.

Často vystupoval právě v kostýmu Krušnohorce. Oblek složený z vesty, sukně a čepice vzdáleně připomíná tradiční skotský oděv. Má ale jednu regionální odchylku, a tou je motiv kozí hlavy. S živou kozou pak Náhlovský v kroji pózuje i na obalu vůbec prvního nosiče s příběhy vyhynulého národa ze severu Čech, a to na cédéčku „Poslední Krušnohorec + Bettinka“, nahraném roku 1994.

V roce 2008 vydal knižně Krušnohorskou kroniku. Sestavil dějiny Krušnohorců z regionálních specifik severočeského kraje, odkud pocházel. „S nadsázkou vymýšlel etnografii pro místo, kde skutečný folklór zmizel s původními obyvateli po odsunu sudetských Němců. Vykořenění regionu čelil humorem,“ poznamenal vedoucí historického oddělení muzea Martin Krsek a dodal, že obraz vybájeného národa odpovídal narativu devadesátých let – jeho Krušnohorci nekouřili cigarety, nýbrž inhalovali z komínů lovosické chemičky, konzumovali perník zásadně injekčně, převáděli přes hraniční hory na západ národy, které neznal ani Karel May.Kroj posledního Krušnohorce se stane součástí regionálních sbírek. Veřejnosti ho muzeum představí jako exponát měsíce prosince 2022.