ČR - 12.09.2025
Česká republika patří mezi země OECD s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Podle nejnovější publikace Education at a Glance 2025 má terciární vzdělání jen 27 % dospělé populace ve věku 25 až 64 let, zatímco průměr členských států dosahuje 42 %.
Odborníci varují, že tento rozdíl může v budoucnu oslabit pozici Česka na mezinárodním trhu práce.
Zpráva zároveň potvrzuje, že vzdělání se vyplácí – a to nejen z hlediska uplatnění, ale i příjmů. Mladí lidé bez dokončené střední školy čelí v Česku téměř desetiprocentní nezaměstnanosti, zatímco u středoškoláků je to 2,8 % a u vysokoškoláků jen 2,4 %. Absolventi vysokých škol si navíc v průměru vydělají o 60 % více než lidé se středním vzděláním.
Výzkum také ukazuje, že cesta na univerzitu začíná už doma. Pokud má alespoň jeden rodič vysokoškolské vzdělání, dosáhne na něj 60 % jejich dětí. U rodin, kde rodiče skončili na střední škole, je to jen polovina tohoto podílu.
Přetrvávají i rozdíly mezi pohlavími. Ženy s vysokoškolským diplomem v Česku pobírají v průměru 74 % platu mužů se stejným vzděláním, což je o tři procentní body méně než průměr OECD.
Na vysoké školy u nás nastupuje více žen než mužů – tvoří 56 % nově přijatých studentů. Nejčastěji si Češi vybírají přírodní a technické obory (23 %), následované byznysem, právem a humanitními či společenskými vědami (shodně 19 %). Drtivá většina nováčků míří do bakalářských programů, jejichž podíl je u nás ještě vyšší než průměr OECD.
Pokud chce Česko držet krok s vyspělými zeměmi, bude muset podle odborníků nejen zvýšit počet vysokoškoláků, ale také snížit vliv rodinného zázemí na vzdělávací šance a odstranit přetrvávající nerovnosti v odměňování.
Zdroj: MŠMT
Foto: Ilustrační foto, AI
vysokoškolské vzdělání Česko OECD Education at a Glance 2025 podíl vysokoškoláků genderové rozdíly v platech nezaměstnanost podle vzdělání terciární vzdělávání
