ČR - 14.12.2025
Češi dlouhodobě patří mezi národy, které při nákupu potravin pečlivě sledují cenu. Slevové akce hrají při rozhodování velkou roli a až dvě třetiny lidí přiznávají, že při nákupu potravin cílí především na zlevněné zboží.
Vedle toho se ale čím dál silněji objevuje jiný trend – část spotřebitelů je ochotna si připlatit, pokud ví, odkud potravina pochází, kdo ji vyrobil a co všechno za její cenou stojí.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK je dnes dva ze tří Čechů ochotno zaplatit vyšší cenu za kvalitní potraviny s jasným původem. Zájem o lokální výrobky přitom není jen otázkou marketingu, ale i důvěry. Právě ta rozhoduje o tom, zda se lidé k určitému produktu vracejí opakovaně. U potravin označených značkou Regionální potravina uvedlo osm z deseti zákazníků, že si jejich nákup zopakovali.
Značky kvality se tak pro část veřejnosti stávají orientačním bodem v nabídce, která je stále širší a méně přehledná. Značku Regionální potravina zná podle průzkumu 64 procent respondentů, přičemž lidé si ji nejčastěji spojují s českým původem a podporou menších producentů. Právě tato motivace je pro spotřebitele klíčová – nejde jen o chuť, ale také o pocit, že nákupem pomáhají místní ekonomice.
Rostoucí důvěra se neprojevuje jen na straně zákazníků, ale i výrobců. O ocenění Regionální potravina se letos ucházelo téměř 500 producentů s více než 1900 produkty, což je nejvyšší počet v celé historii projektu. Pro malé a střední výrobce představuje ocenění nejen prestiž, ale také možnost, jak se odlišit od průmyslové produkce a oslovit zákazníky, kteří hledají kvalitu a příběh.
Právě příběhy jsou tím, co u lokálních potravin často rozhoduje. Nejde jen o suroviny, ale o způsob výroby, vztah k místu i krajině. Typickým příkladem jsou farmy a menší provozy, které kromě samotného produktu nabízejí i možnost nahlédnout „do zákulisí“ výroby. Podle sociologických dat jsou k připlácení za takové potraviny častěji ochotny ženy a lidé ve věku 45 až 55 let, zatímco mladší generace zůstává citlivější na cenu.
Vyšší cena regionálních potravin má své objektivní důvody. Zatímco velkovýroba se zaměřuje především na trvanlivost a co nejnižší náklady, menší producenti často volí šetrnější postupy, kratší složení a ruční práci. To se promítá nejen do chuti, ale i do složení výrobků, které se obejdou bez zbytečných aditiv a náhražek. Rozdíl je patrný zejména u jednoduchých produktů, kde hraje kvalita vstupních surovin zásadní roli.
Podpora lokálních potravin má navíc širší dopad než jen na samotný talíř. Menší producenti vytvářejí pracovní místa v regionech, udržují zemědělskou krajinu a často se podílejí i na rozvoji venkovského turismu. Lokální výroba zároveň znamená kratší dopravní vzdálenosti a nižší ekologickou zátěž, což je téma, které začíná zajímat stále více spotřebitelů.
Změnu v přístupu ke stravování potvrzují i data Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Více než polovina českých domácností si pěstuje vlastní ovoce nebo zeleninu a lidé, kteří se o své jídlo aktivně zajímají, mají podle výzkumů pestřejší stravu i lepší zdravotní ukazatele. Pro 92 procent obyvatel Česka je důležité, jakým způsobem se stravují, a 65 procent lidí uvádí, že by dalo přednost lokální potravině i za vyšší cenu.
Zda se tento trend prosadí dlouhodobě, bude záležet nejen na nabídce výrobců, ale i na ekonomické situaci domácností. Jisté ale je, že pro část Čechů už potraviny nejsou jen položkou v letáku, ale vědomou volbou, za kterou jsou ochotni nést vyšší náklady – pokud za nimi vidí smysl.
regionální potraviny kvalita potravin lokální výrobci ceny potravin české potraviny spotřebitelské chování
