ČR - 23.11.2025
Celková čísla o spotřebě energií v Česku vypadají na první pohled jako klidná hladina rybníka. Ve třetím čtvrtletí se spotřeba elektřiny i plynu meziročně pohnula jen o desetiny procenta. Když se však podíváme pod povrch těchto statistik, zjistíme, že se tam odehrávají silné protiproudy. Zatímco české domácnosti se nebály svítit a topit více než loni, velký průmysl šlape na brzdu.
Energetický obraz třetího kvartálu letošního roku ukazuje zajímavý paradox. Obyčejní lidé a malí podnikatelé se vrací k vyšší spotřebě. U elektřiny domácnosti meziročně navýšily odběr o 2,6 procenta a u plynu dokonce o výrazných 7,8 procenta. To může naznačovat, že obavy z drastických cen energií, které v minulých letech nutily lidi tlumit topení na minimum, postupně opadají. Češi si doma dopřávají větší tepelný komfort a spotřebiče běží častěji.
Zcela opačný příběh se ale píše za branami velkých továren. Statistiky neúprosně ukazují, že na hladinách velmi vysokého napětí, kam jsou připojeny ty největší průmyslové kolosy, došlo k propadu spotřeby o celých 6 procent. To není zanedbatelné číslo. V řeči ekonomiky to často znamená jediné – vyrábí se méně, linky neběží naplno a průmyslové srdce země bije pomaleji. Právě tento pokles u velkoodběratelů v celkovém součtu „vymazal“ vyšší spotřebu domácností, a proto celková čísla vypadají tak stabilně.
Významné změny se dějí i v tom, odkud se naše elektřina bere. Třetí čtvrtletí nebylo příznivé pro vodní elektrárny, které si v dodávkách pohoršily o téměř 44 procent, a méně vyráběly i klasické parní zdroje. Naopak slunce a moderní technologie jsou na vzestupu. Fotovoltaické elektrárny dodaly do sítě o 9,3 procenta více energie než loni. Ještě zajímavější je pohled na nově instalované výkony. Ačkoliv solární boom pokračuje, skutečným skokanem se staly plynové a spalovací zdroje, jejichž kapacita narostla o více než 18 procent.
Samostatnou kapitolou je pak zemní plyn a jeho cesta přes naše území. Zde se situace začíná pomalu měnit k lepšímu. Zahraniční tranzit plynu přes Českou republiku se sice oproti loňsku více než zdvojnásobil, ale stále jde jen o slabý odvar toho, na co jsme byli zvyklí. Zatímco letos proteklo trubkami do zahraničí přes 420 milionů metrů krychlových plynu, v době před válkou na Ukrajině to v stejném období bývalo přes 9 miliard. I když se trh oživuje, staré časy masivního tranzitu jsou zřejmě nenávratně pryč.
Čísla za třetí čtvrtletí nám tak dávají jasnou zprávu. Energetika se transformuje, domácnosti se osmělují, ale průmysl zůstává opatrný. Bude zajímavé sledovat, zda se tyto rozevírající se nůžky v zimních měsících začnou svírat, nebo se trend ještě prohloubí.
Zdroj: TZ ERÚ
Foto: Ilustrační foto, AI
