Dopady vážných dopravních nehod se každoročně podepisují nejen na smutných statistikách, týkajících se ztrát na lidských životech či vážných zraněních. Nezřídka si účastníci nehod odnášejí z těchto duševně vypjatých okamžiků déletrvající psychickou újmu, odborně nazývanou posttraumatickou poruchu.
Její zdroj pochází z emotivně vypjatého okamžiku, který může prožít nejen zraněný na místě nehody, ale příkladně i ten účastník silničního provozu, který poskytuje zraněným na silnici první pomoc. Právě emočně silné vjemy vyžadující u nehody okamžitou reakci aktivují u člověka určité části jeho mozku. Ten okamžitě vyhodnotí všechny okolnosti a v souvislosti s nervovou soustavou řídí nejen chování, ale zároveň vyvolá v těle fyziologické reakce umožňující krátkodobou aktivaci energetických rezerv pro zvládnutí takové stresové situace.
Dochází tak k rozšíření zornic, zrychlení srdečního tepu, zesílení srdečních stahů, zvýšení krevního tlaku, rozšíření průdušek, zrychlení dechu, ztlumení činnosti trávicího systému a k přesunu krve z vnitřních orgánů do periferie a svalů. Následné vylučování adrenalinu a dalších hormonů do těla, které hrají důležitou roli v regulaci metabolismu, přispívají k uvolnění energetických zásob do organismu. Tato krátkodobá reakce těla na nadměrný stres je v podstatě užitečná a přispívá ke zvládnutí celé situace při a krátce po dopravní nehodě.
U některých lidí se však i dlouho po silném traumatickém prožitku vracejí vzpomínky na detaily dopravní nehody v myšlenkách, popř. ve snech. Jejich reakcí je poté například snaha vyhýbat se místu nebo situacím připomínajícím nehodu, dostavují se obtíže se spánkem, podrážděnost či potíže s koncentrací doprovázené úlekovými reakcemi. Stav, kdy došlo k rozvoji těchto příznaků do šesti měsíců po události a trvají déle než měsíc, se nazývá posttraumatická stresová porucha.
Podobným příběhem si prošla také Kristýna Pešková, která byla při jízdě na motocyklu sražena řidičem automobilu, jenž byl pod vlivem alkoholu. "Z nehody si nepamatuji vůbec nic a hodně toho vím jen z doslechu. Můj stav byl u příjmu v nemocnici označen za klinickou smrt. Nakonec jsem se z kómatu probrala. Vedle fyzických poranění, která se časem zahojila, však dodnes cítím úzkost, například z nemocničního prostředí. Zprávy o nějakých nehodách či neštěstích mě pokaždé nutily brečet. A to se opakovalo s pláčem třeba každý den. I proto jsem nakonec vyhledala odbornou lékařskou péči v oboru psychiatrie," říká Kristýna Pešková, u které nehoda způsobila trvalé poškození levé mozkové hemisféry s posttraumatickou poruchou.
U člověka s posttraumatickou stresovou poruchou je jeho organismus stále v pohotovosti vinou zvýšené aktivity některých částí mozku. Bohužel tím také pokračuje tvorba nežádoucích stresových hormonů. "V těchto případech je velmi důležité včas vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Asi u třetiny lidí přinese spontánní zlepšení stavu určitý čas. Hlavní léčbou pro posttraumatické poruchy je psychoterapie, která může být doplněna také o farmakoterapii," doplňuje možnosti léčení Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš.
Podívejte se na video: https://www.tytozvladnes.cz/dopady-nehody/videa/posttraumaticka-porucha.html
Foto: Ilustrační foto, HZS
Doprabní nehoda Posttraumatický syndrom
