PRAHA - 10. listopadu 2024
Stát by mohl při další energetické krizi převzít část nákladů na energetické sítě a pomoci tak domácnostem i firmám s účty. Na financování by se podíleli výrobci elektřiny s nadměrnými příjmy. Vláda v pondělí 9. listopadu schválila příslušný návrh zákona, ale také investiční plán pro zdravotnictví za 68,62 miliardy korun. Připravuje rovněž povinné elektronické žádanky a změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.
Při mimořádném zdražování energií má mít stát možnost přispět na část nákladů energetických sítí. Tím by vznikl prostor pro snížení regulované složky ceny, kterou domácnosti a podnikatelé platí ve svých účtech. Výdaje státu by pomáhal pokrýt odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.
Návrh novely energetického zákona má nahradit pravidla navázaná na krizi z let 2022 a 2023 trvalým mechanismem pro případ dalších mimořádných výkyvů. Schválení návrhu vládou ale samo o sobě nezlevňuje energie, nezavádí cenové stropy ani nespouští odvody. Předloha nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Použití těchto nástrojů by bylo podmíněno mimořádnou situací na trhu a opatřeními státu ke zmírnění cen.
Ve zdravotnictví kabinet odsouhlasil plán investic do roku 2034 v celkovém objemu 68,62 miliardy korun. Peníze mají směřovat především do onkologické péče, operačních sálů, urgentních příjmů, nemocničních budov a rozšíření kapacit dětské psychiatrie.
Mezi plánovanými projekty jsou nové pavilony chirurgických a interních oborů v Motole, rozvoj hematoonkologické péče v Brně nebo modernizace operačních sálů ve Fakultní nemocnici Ostrava. Na psychiatrii a péči o duševní zdraví připadá 6,18 miliardy korun, mimo jiné na rekonstrukce dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech a výstavbu centra dětské psychiatrické pomoci v Bohnicích.
Celková částka představuje investiční plán, jehož financování počítá s více zdroji. Například u strategických projektů za 26,4 miliardy korun má stát pokrýt přibližně 15,4 miliardy, zbytek mají zajistit vlastní a další zdroje nemocnic.
Pacientů i lékařů se dotkne také připravované povinné používání elektronických žádanek. Od července 2027 mají být povinné pro zobrazovací, konziliární a fyzioterapeutická vyšetření, od ledna 2028 také pro laboratorní vyšetření. Tyto termíny jsou součástí schváleného vládního návrhu.
Elektronický systém má umožnit sledovat cestu žádanky od vystavení až po provedení vyšetření. Ministerstvo zdravotnictví si od něj slibuje přesnější přehled o čekacích dobách a místech, kde nestačí kapacity. Návrh počítá také s povinným vedením zdravotnické dokumentace elektronicky od ledna 2029 a s jednotnými pravidly pro bezpečné předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními.
Další změny vláda navrhuje u zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Maximální příspěvek na související provozní náklady má vzrůst ze 48 tisíc na 90 tisíc korun ročně na osobu. Podpora má pomáhat například s náklady na provozního asistenta, dopravu nebo přizpůsobení provozovny.
Současně má klesnout povinná doba obsazení podporovaného nově zřízeného místa ze tří let na 12 až 24 měsíců podle dohody s úřadem práce. Návrh ale také snižuje na polovinu maximální příspěvek na samotné zřízení pracovního místa. Ministerstvo práce předpokládá účinnost změn od dubna 2027.
Kabinet schválil se změnou i návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Počítá s peticí alespoň 300 tisíc plnoletých občanů nebo s návrhem Parlamentu. Výsledek by byl závazný při účasti přesahující 35 procent oprávněných voličů a souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících. Hlasovat by se nemohlo například o členství v EU či NATO, daních nebo státním rozpočtu. Také zde jde zatím o návrh, nikoli o nově zavedenou možnost vyhlásit referendum.
Zdroj a foto: Úřad vlády ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí; zprávy k jednání vlády 9. listopadu 2026.
Vláda energie ceny energií zdravotnictví elektronické žádanky zamestnanost referendum
