„V České republice je 238 obcí, kde míra sociálního vyloučení přesahuje hodnotu 12, která znamená vysokou zátěž. Připisujeme to hlavně dlouhodobým důsledkům covidové pandemie, zvyšování cen energií a vysoké inflaci způsobené válkou na Ukrajině,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. V dalších 298 obcích je zátěž jen o málo nižší. Index sociálního vyloučení ukazuje, že největší problémy se sociálním vyloučením mají kraje Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský. „Pokud bych to měl shrnout, data Indexu sociálního vyloučení nám ukazují, že největší zátěž se dlouhodobě koncentruje na severu Čech, Moravy a ve Slezsku, v takzvaných vnějších a vnitřních periferiích. Pro ústřední orgány je to další budíček – varování, že je potřeba koordinovat státní politiky sociálního začleňování v nejvíce postižených regionech. Věřím, že i dnešní fórum k tomu přispěje svým dílem,” dodal ministr Kulhánek.

Index sociálního vyloučení je základním orientačním nástrojem vlády pro monitoring situace v oblasti sociálního vyloučení a zahrnuje řadu indikátorů, jako jsou příjemci příspěvků na živobytí, osoby v exekuci, dlouhodobě nezaměstnaní nebo předčasné odchody ze vzdělávání. Zhoršení pozorujeme u třech z pěti těchto ukazatelů. Výrazně vzrostl počet vyplacených příspěvků na bydlení, zvýšil se také počet příspěvků na živobytí. „To nám naznačuje možný propad domácností, které v minulých letech dokázaly své náklady na bydlení s většími či menšími obtížemi hradit, nyní by už ale bez podpory státu v rámci rodinných rozpočtů nevyšly,“ doplnil ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. O více než jedenáct tisíc vzrostl také počet dlouhodobě nezaměstnaných. Nejvíce dlouhodobou nezaměstnaností dlouhodobě trpí Karlovarský a Ústecký kraj.

Meziročně naopak došlo ke snížení celkového počtu lidí s exekucí o více než 30 tisíc. I přesto zůstává v ČR více než 621 tisíc lidí s jednou či více evidovanými exekucemi. „Ukazuje se, že pro lidi s nízkými příjmy a vícenásobnými exekucemi je insolvenční řízení stále těžko dostupné,“ uvedl Šimáček a dodal: „Je potřeba aby i tito lidé, pokud mají motivaci své dluhy řešit, dostali novou šanci zapojit se do společnosti a také na standardní trh práce, ze kterého nyní obvykle vypadávají. I přes pozitivní trend je počet osob v exekuci stále mimořádně vysoký.“

Hlavní činností Agentury je spolupráce s obcemi na řešení sociálního vyloučení. Podporuje města při obnově sociálně vyloučených lokalit, rozvoji dostupného bydlení, řešení dlouhodobé zátěže obyvatel, zpřístupnění vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním nebo zvyšování bezpečnosti. Aktuálně spolupracuje s více než 60 obcemi. V posledním období významně rozšířila spolupráci mj. s Generálním ředitelstvím Úřadu práce. Představení analýzy stavu sociálního vyloučení se proto zúčastnila také ředitelka krajského ředitelství Úřadu práce v Ústí nad Labem, Martina Bečvářová, která představila příklady dobré praxe spolupráce s Agenturou při podpoře zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných. Zmínila například přepočet dat indexu pro jednotlivá kontaktní pracoviště, který pomáhá lépe zacílit podporu Úřadu práce, nebo možnost sledování dlouhodobého vývoje v konkrétních lokalitách.

 

Agentura pro sociální začleňování
Agentura pro sociální začleňování funguje jako odbor Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Působí jako klíčový vládní nástroj sociálního začleňování na lokální úrovni a aktuálně spolupracuje s více než 60 obcemi po celé republice. Její hlavní činností je podpora obcí při řešení sociálního vyloučení, rozvoje dostupného bydlení, revitalizace sociálně vyloučených lokalit nebo zpřístupnění vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním.

Index sociálního vyloučení vydává Agentura každoročně pro všechny obce v České republice. Index umožňuje vládním institucím i dalším subjektům účinně zaměřovat podporu na nejvíce zasažené oblasti a koordinovat opatření mezi různými úrovněmi správy.

 

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj