PRAHA – 06.12.2025
Spotřeba antibiotik v České republice v posledních letech výrazně narůstá. Zatímco před pěti lety uhradila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) svým klientům necelých pět milionů balení, loni to bylo již 5,7 milionu. Tento trend s sebou nese riziko zvyšující se antibiotické rezistence, která podle odborníků patří mezi nejvážnější zdravotní hrozby současnosti.
Data největší české zdravotní pojišťovny ukazují setrvalý nárůst spotřeby i nákladů. V roce 2020 zaplatila pojišťovna za antibakteriální léčiva 794 milionů korun, v loňském roce částka překročila hranici jedné miliardy. Jen za prvních osm měsíců letošního roku si pacienti v lékárnách vyzvedli přes 3,33 milionu balení.
Odborníci varují, že nadměrné a nesprávné užívání těchto léků vede k tomu, že bakterie se stávají vůči léčbě odolnými. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí tuto rezistenci mezi deset největších globálních zdravotních rizik.
Hrozba pro budoucí generace
„Růst antibiotické rezistence znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Elbertová, vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky VZP ČR. Upozorňuje, že v Česku jsou na vzestupu například infekce dýchacích a močových cest vyvolané rezistentními kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae.
Problém se netýká pouze zdravotnictví, ale i zemědělství a potravinářského průmyslu. „Zodpovědné nakládání s antibiotiky je zásadní, pokud chceme, aby si zachovala svou účinnost i pro budoucí generace,“ dodává Elbertová.
Češi umírají na odolné bakterie častěji než při nehodách
Dopady rezistence jsou již nyní měřitelné na počtech úmrtí. V roce 2020 zemřelo v České republice v důsledku infekce rezistentní na antibiotika přibližně 500 osob. To je o 40 obětí více, než kolik si ve stejném roce vyžádaly dopravní nehody. V celé Evropě si tento fenomén vyžádá ročně zhruba 35 tisíc životů.
Valné shromáždění OSN si proto stanovilo cíl snížit počet úmrtí spojených s lékovou rezistencí o 10 % do roku 2030. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí doporučuje České republice snížit celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 9 %.
Domácí zásoby a nevhodná léčba
Situaci komplikuje i chování pacientů. Podle průzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí si více než desetina Čechů schovává doma nedoužívaná antibiotika z předchozí léčby „pro strýčka Příhodu“.
Lékaři přitom důrazně upozorňují, že antibiotika jsou účinná výhradně proti bakteriálním infekcím, jako je zápal plic či angína. Na virová onemocnění, typicky chřipku nebo běžné nachlazení, nezabírají. Jejich nasazení v těchto případech je nejen zbytečné, ale přímo přispívá ke snižování jejich budoucí účinnosti. Základním pravidlem zůstává užívat léky pouze na předpis lékaře, vždy dobrat celé balení a nepoužité zbytky vrátit do lékárny.
Zdroj: VZP
Foto: Ilustrační foto, AI
