DĚČÍN - 05/10/2026
Nad zemí mohutná koruna, pod zemí pár metrů prostoru sevřených asfaltem. Tak vypadá život řady stromů v českých městech. Trápí je nedostatek vody, zhutněná půda, horko i málo místa pro kořeny. V Děčíně teď tento problém řeší u tří památných platanů před hlavním nádražím.
Stromy ve městě mají jednu nevýhodu, která není na první pohled vidět. Zatímco jejich koruny potřebují stále více prostoru, kořeny často narážejí na obrubníky, asfalt, dlažbu a zhutněnou zeminu. Voda při dešti místo ke kořenům odteče po zpevněném povrchu do kanalizace.
Právě podobné podmínky mají tři památné platany před děčínským hlavním nádražím. Arboristický posudek z roku 2024 u nich upozornil na zpomalený růst, následky dlouhodobého sucha i větší náchylnost k antraknóze, houbové chorobě napadající listy. Kořeny mají k dispozici jen omezené výsadbové prostory obklopené asfaltem a zhutněnou navážkou.
Stromy si přitom hledaly cestu samy. Kmeny a povrchové kořeny se postupně rozrůstaly natolik, že začaly poškozovat obruby a asfalt v okolí. To, co může na první pohled vypadat jako problém způsobený stromem, tak ve skutečnosti ukazuje na problém jeho stanoviště.
Podobné podmínky nejsou ve městech výjimečné. Ministerstvo životního prostředí mezi hlavní problémy městských dřevin řadí právě nedostatek vody, zhutněnou půdu, málo prostoru pro kořeny, vyšší teploty či působení dopravy a zimního solení. Odborníci z Mendelovy univerzity upozorňují, že špatně provzdušněná a zhutněná půda omezuje rozvoj kořenů a tím i vitalitu celého stromu.
V Děčíně proto nyní asfalt a staré obruby bezprostředně kolem platanů mizí. Zeminu v okolí kořenů pracovníci uvolňují pomocí technologie Air Spade. Proud stlačeného vzduchu umožňuje pracovat mezi kořeny bez jejich běžného mechanického překopávání a poškozování.
Uvolněný prostor následně vyplní směs porfyrové drti a biouhlu, která má pomoci zadržovat vodu. Nahoře bude propustný štěrkový mlat. Déšť tak nebude pouze stékat po asfaltu, ale dostane možnost vsáknout se ke kořenům.
Současný zásah je zatím první etapou. Při budoucí celkové úpravě prostoru před nádražím město počítá s rozsáhlejším řešením. Kolem stromů by mohly vzniknout podzemní prostory se speciálním substrátem, do nichž by byla sváděna dešťová voda z okolních ploch, a také zatravněný průleh. Každý z platanů by díky tomu získal nejméně 12,5 metru krychlového prostoru pro kořeny.
Právě zachytávání vody tam, kde spadne, a její využití pro městskou zeleň patří k principům takzvané modrozelené infrastruktury. Jejím smyslem je mimo jiné omezit rychlý odtok vody ze zpevněných ploch a vrátit ji do místního koloběhu.
Děčínské platany javorolisté rostou před nádražím od 70. let minulého století. Za památné stromy byly vyhlášeny v roce 1995. Původně zde byly čtyři, status památného stromu dnes mají tři. Jejich současná oprava životních podmínek zároveň připomíná, že u městských stromů nestačí řešit jen to, co je vidět nad zemí. O jejich budoucnosti se často rozhoduje hlavně pod chodníkem.
Zdroje a foto: Statutární město Děčín, Ministerstvo životního prostředí, Mendelova univerzita v Brně
Děčín platany památné stromy městská zeleň stromy ve městě modrozelená infrastruktura životní prostředí
