PRAHA – 06.10.2025
Počet případů infarktu myokardu v Česku za posledních patnáct let výrazně klesl. Zatímco v roce 2010 Všeobecná zdravotní pojišťovna evidovala přes 11 tisíc klientů s tímto problémem, loni to bylo necelých 8 tisíc. I přes tento pozitivní vývoj se však na scénu dostává závažná hrozba pro zdraví srdce: srdeční selhání. Kardiovaskulární nemoci přitom stále zůstávají nejčastější příčinou úmrtí v České republice.
Infarkt myokardu, neboli srdeční mrtvice, je civilizační onemocnění, ke kterému dochází, když se ucpe či kriticky zúží tepna a srdeční sval není dostatečně prokrven. Klesající trend – za 15 let jde o pokles o více než čtvrtinu – vidí odborníci jako výsledek lepší preventivní péče, poklesu kouření a změn ve stravování.
„Za úbytkem infarktu myokardu je pravděpodobně pokles kouření, lepší strava i lepší preventivní péče,“ uvedl prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nová rizika a rostoucí náklady na léčbu
Zatímco infarktů ubývá, odborníci varují před stoupající hrozbou srdečního selhání. To je spojeno hlavně se stoupající prevalencí rizikových faktorů, jako jsou obezita, diabetes (cukrovka), vysoký krevní tlak a chronické onemocnění ledvin.
„Naopak hrozí srdeční selhání, za kterým je stoupající prevalence obezity, diabetu, hypertenze, chronického onemocnění ledvin,“ dodal profesor Linhart. Naději vkládá do nového systému preventivních prohlídek u praktických lékařů a postupné realizace Národního kardiovaskulárního programu.
Paradoxně s klesajícím počtem infarktů rostou náklady na jejich léčbu. „Přestože se počet případů snížil téměř o třetinu, náklady na léčbu jsou vyšší o 11 %,“ sdělil Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči. Vyšší výdaje jsou podle něj akceptovatelné, protože odrážejí pokrok moderní medicíny.
Prevence: chůze, nekouření a kontrola tlaku
Správná péče o srdce není jen o cvičení a jídle, ale o životním stylu jako celku. Dlouhodobý stres, nedostatek spánku a absence pravidelných preventivních prohlídek mohou riziko infarktu výrazně zvýšit.
„Dobrou zprávou je, že i malé změny, například každodenní chůze, omezení soli či zanechání kouření, mají v součtu velký pozitivní efekt na zdraví srdce i kvalitu života,“ zdůraznil Jan Bodnár.
Podle Světové zdravotnické organizace si kardiovaskulární choroby vyžádají každoročně téměř 18 milionů životů celosvětově. Klíčem k prevenci je kontrola krevního tlaku, cholesterolu a hladiny cukru v krvi, která by měla být součástí každé pravidelné preventivní prohlídky. Včasná kontrola umožňuje odhalit problémy dříve, než se projeví závažnými komplikacemi.
Jak rozpoznat infarkt a srdeční selhání?
Infarkt se typicky projevuje bolestí za hrudní kostí, která může vystřelovat do levé ruky, krku či zad. Příznaky ale mohou být i jiné, například nevolnost, bolesti břicha nebo pocity slabosti. Infarktem jsou v mladším věku ohroženější muži, u žen riziko stoupá zejména po menopauze.
Srdeční selhání se odlišuje: jeho hlavními příznaky jsou silnější zadýchávání nebo dušnost, která se objevuje nejprve při námaze, později i v klidu, dále pak otečené kotníky, snížená fyzická výkonnost a výdrž, závratě, bušení srdce nebo rychlý tep. Tyto potíže vznikají kvůli městnání krve a hromadění tekutin v tkáních.
Úspěchy transplantací srdce
Důkazem pokroku české kardiologie jsou i transplantace srdce. V roce 2024 podstoupilo tento náročný zákrok 57 klientů VZP, přičemž nejmladšímu pacientovi nebyl ani jeden rok a nejstaršímu bylo 69 let. Celkové náklady na tyto operace přesáhly 173 milionů korun.
Česká republika se v počtu prováděných transplantací srdce (ročně sedm až osm desítek) řadí na přední místa i při mezinárodním srovnání. První úspěšná transplantace byla v tehdejším Československu provedena 31. ledna 1984.
Zdroj: TZ VZP
Foto: Ilustrační foto, AI
infarkt myokardu srdeční selhání prevence onemocnění srdce
