ÚSTECKÝ KRAJ - 21.09.2025
Většině české populace chybí vápník a naopak má nadměrný příjem sodíku, což zvyšuje riziko vážných onemocnění. Alarmující jsou také data o pitné vodě a hlukovém znečištění, které může vést až k srdečním chorobám.
Tyto a další zjištění přináší nejnovější výroční zpráva Státního zdravotního ústavu za rok 2024, která monitoruje zdravotní rizika plynoucí z životního prostředí.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) sbírá a zpracovává data už od roku 1994 a pravidelně přináší důležité informace, které pomáhají nastavovat prevenci a rozpoznávat rizika pro organismus. „Díky dlouhodobému sledování a porovnávání dat z mnoha oblastí jsou výstupy monitoringu cenným zdrojem informací o tom, jak prostředí, ve kterém žijeme, ale i naše vlastní návyky, ovlivňují naše zdraví,“ vysvětluje hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.
Češi vápník nemají, ale sodíku se přejídají
Podle zprávy má česká populace starší čtyř let problém s nedostatečným příjmem důležitých minerálních látek. Prakticky všem, od dětí po seniory, chybí vápník. Naopak je zaznamenán nadměrný přívod sodíku.
„Nízký přívod vápníku jsme zaznamenali u více než 80 % lidí starších 60 let. Nedostatečný je ale také přívod hořčíku, a to zejména u žen a seniorů,“ uvádí RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D. z Centra zdraví, výživy a potravin. Dodává, že nedostatek železa se týká poloviny žen ve fertilním věku a dětí od 7 do 10 let. U sodíku naopak experti pozorují nadměrný přívod, což se týká zejména 91 % mužů ve věku 15 až 59 let.
Nadměrný příjem sodíku může přitom vést k vysokému krevnímu tlaku, srdečním chorobám nebo poškození ledvin. Naopak chybějící vápník negativně ovlivňuje zdraví kostí, zubů a svalů.
Děti ovoce a zeleninu nejedí
Výzkum ukazuje, že většina dětí nedodržuje doporučenou konzumaci ovoce a zeleniny – pouze 4 % jich sní denně pět porcí. Velký podíl dětí navíc preferuje nezdravé potraviny, jako jsou slazené nápoje. MUDr. Kristýna Žejglicová ze SZÚ poukazuje na vliv rodičů: „Děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy. Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů – děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity.“
Hluk a ovzduší jako skrytí zabijáci
Zdraví Čechů ale neovlivňují jen stravovací návyky. Významným faktorem je například i hluk. MUDr. Zdeňka Vandasová ze SZÚ uvádí konkrétní čísla. „Odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 % nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů tohoto onemocnění,“ varuje.
Také znečištěné ovzduší má na zdraví Čechů fatální dopad. V městských oblastech se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na 6 % navýšení počtu zemřelých. „Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi 2 případy na 100 tisíc až 2 případy na 10 tisíc obyvatel,“ doplňuje MUDr. Helena Kazmarová.
Voda z vodovodu: Riziko dusičnanů
Ani pitná voda není bez rizika. Nejproblematičtějšími kontaminanty jsou vedlejší produkty dezinfekce a dusičnany. Dusičnany se mohou v těle přeměnit na karcinogenní nitrosaminy, které zvyšují riziko rakoviny střev a dalších nádorových onemocnění.
Vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu MUDr. František Kožíšek, CSc. uklidňuje, že kvalita vody ve velkých vodovodech je vysoká. „Limity zdravotně významných ukazatelů byly ve velkých vodovodech zásobujících více než 5 tisíc obyvatel překročeny pouze v setinách procent, konkrétně v 0,07 % stanovení,“ vysvětluje. U menších vodovodů je situace horší, kde limity překročilo 0,3 % stanovení.
Zdroj: SZÚ
Foto: Ilustrační foto, AI
Zdraví české populace Státní zdravotní ústav Výživa a zdraví znečištění ovzduší Kvalita pitné vody Hluk a zdraví Rizika životního prostředí
