ČR - 22.10.2025
Každé odpoledne se po celé republice opakuje stejný scénář. Děti usedají ke stolu s taškou plnou úkolů a vedle nich rodiče – unavení po práci, ale připravení pomáhat. Domácí úkoly se tak z rutinní školní povinnosti mění v celorodinný projekt, který často zatěžuje nejen děti, ale i dospělé. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research.
Podle výsledků výzkumu jen polovina dětí zvládá úkoly samostatně, zatímco 43 procent rodičů se musí aktivně zapojit. Sedmnáct procent rodičů má navíc pocit, že je úkolů příliš mnoho. Zátěž nejvíce pociťují právě ti, kteří dětem s úkoly pomáhají – považují je za přehnané v 22 procentech případů, což je výrazně víc než u dětí, které pracují samostatně.
„Výzva pro rodiče v podobě domácích úkolů je dvojí. Jednak je zatěžují časově, a zároveň si s nimi část rodičů často ani neví rady. Finančně zajištěnější rodiny mohou využít doučování, ale ty s nižšími příjmy takovou možnost často nemají. To jen zvýrazňuje nerovnosti mezi dětmi,“ říká Lucie Režná z NMS.
Přestože se jedná o citlivé téma, 71 procent rodičů považuje množství úkolů za přiměřené. Mezi těmi, jejichž děti úkoly zvládají samostatně, je dokonce 11 procent rodičů, kteří by uvítali více zadání.
Každodenní kolotoč povinností
Školní rok nepřináší jen domácí úkoly, ale i organizační maraton. Začátek školního roku znamená zvýšenou zátěž pro 83 procent rodičů, přičemž matky ji vnímají výrazně silněji než otcové. Nejčastěji zmiňovaným problémem je plánování a organizace celého dne – od ranního vstávání přes kroužky až po odpolední přípravu na další den.
Finanční stránka je další významnou zátěží. Průměrná částka na školní pomůcky činí 2 500 korun, ale výdaje tím zdaleka nekončí. Kroužky, školní jídelna či výlety rozpočet zatěžují ještě víc. Náklady jako problém uvádí 41 procent žen oproti 25 procentům mužů.
Čtvrtina rodičů pak čelí i psychické zátěži svých dětí – stresu, únavě nebo přetížení, které školní povinnosti mohou přinášet.
Školní jídelny jako malá úleva
Zajímavý pohled nabízí i pohled na stravování. Tři čtvrtiny rodičů plánují využít školní jídelnu, a to především kvůli úspoře času. U rodičů prvňáků je to dokonce 81 procent. Pro mnohé je to také způsob, jak dětem pomoci začlenit se do kolektivu.
„Pro děti je návštěva školní jídelny příležitostí utužit vztahy v kolektivu a nevyčleňovat se,“ doplňuje Lucie Režná. Třicet procent rodičů přiznává, že obědy doma jednoduše nestíhá připravovat, a 28 procent vnímá školní jídelny jako levnější řešení. Osm procent rodin si ovšem jídelnu kvůli financím dovolit nemůže.
Nerovnosti, které školní režim prohlubuje
Průzkum ukazuje, že školní povinnosti nejsou jen záležitostí dětí. Významně ovlivňují i životy jejich rodičů – časově, finančně i psychicky. A i když většina rodin školní režim zvládá, část z nich balancuje na hraně svých možností. Právě zde se nejvíc ukazují sociální rozdíly mezi rodinami, které mají prostředky na doučování, placené kroužky a další podporu, a těmi, které je nemají.
domácí úkoly rodiče a děti školní povinnosti stres ze školy nerovnosti ve vzdělávání Průzkum
