ČR - 16.10.2025
Evropské peníze, které do České republice proudí již léta, se zatím nerozplynuly v trvalém ekonomickém růstu ani v posílení konkurenceschopnosti země. Místo toho se rozptýlily do tisíců malých projektů, které často postrádají širší přínos pro národní hospodářství.
Taková je hlavní zpráva z nejnovějšího EU reportu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který tento týden představil svá zjištění za uplynulý rok.
Podle zprávy, označené jako EU report 2025, se evropské dotace v ČR investují do desetitisíců drobných iniciativ, které nepřinášejí potřebnou přidanou hodnotu. Tyto projekty nedokázaly posunout českou ekonomiku směrem k udržitelnému růstu, inovacím nebo vyrovnání regionálních rozdílů s evropským průměrem. Navíc globální krize, jako pandemie nebo energetické šoky, dopadají na Česko tvrději než na mnohé jiné země EU. To podle NKÚ ukazuje na chyby v dlouhodobém směřování podpory – místo investic do progresivních oblastí, jako je digitální technologie nebo zelená ekonomika, se peníze rozložily příliš široce.
„Dosud jsme potenciál evropských peněz plně nevyužili,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. „Právě teď vrcholí přípravy na nový víceletý finanční rámec EU po roce 2027. Udržet současný systém není možné – potřebujeme razantní změny, aby každé euro mělo maximální dopad.“
Co navrhuje NKÚ pro budoucnost?
Kala zdůraznil nutnost koncentrovat podporu do klíčových oblastí, jako jsou inovace a vysoká přidaná hodnota. Projekty by měly mít dlouhodobý multiplikační efekt, tedy stimulovat další růst. Dále volá po zjednodušení pravidel, průběžné kontrole cílů a vyšší spoluúčasti příjemců dotací. Cílem je i omezit závislost na drahých externích firmách, které se specializují na „dotační byznys“.
Varování přichází v době, kdy evropských fondů ubývá. „Peněz je méně než dříve a bude jich ještě méně,“ upozornil Kala. Dluh EU z tržních půjček přesáhl na konci roku 2023 458 miliard eur, přičemž velkou část tvoří nástroj NextGenerationEU na oživení po covidu. Do roku 2026 se tyto půjčky mohou zdvojnásobit, s ročními splátkami 25 až 30 miliard eur – téměř pětinou současného rozpočtu EU. Splácení potrvá až do roku 2058. NextGenerationEU měl podporovat čistou, inovativní a inkluzivní ekonomiku, ale podle NKÚ zůstává otázkou, zda se investice vyplatily.
Kontroly odhalily opakující se problémy
Letošní report vychází z 31 kontrolních závěrů NKÚ za období od dubna 2024 do března 2025, z nichž 19 se týkalo evropských fondů. Hlavní zjištění? Podpora často nedosáhla stanovených cílů:
- Péče o ohrožené děti: Navzdory investicím se počet dětí v ústavech nesnížil, systém zůstal roztříštěný a standardy kvality se nezměnily.
- Kombinovaná doprava: Dotace neměly vliv na přesun nákladů z silnic na železnice nebo vodu – silniční doprava naopak roste, zatímco železniční stagnuje.
- Zaměstnanost: Projekty přinesly krátkodobá pracovní místa, ale dlouhodobě míru zaměstnanosti nezvýšily.
- Sociální začleňování: Peníze zmírnily některé následky vyloučení, ale neřešily jeho hlubší příčiny.
Druhá část reportu se zaměřuje na přípravu nového rámce EU po roce 2027. NKÚ zde jako nezávislý orgán nabízí doporučení a varuje před riziky špatného nastavení, které by mohlo prohloubit nerovnosti mezi členskými státy.
Zpráva NKÚ přichází v klíčovém okamžiku, kdy se Evropa potýká s ekonomickými výzvami. Pro Česko to znamená šanci na změnu: přejít od rozptýlených dotací k cíleným investicím, které posílí konkurenceschopnost. Otázkou zůstává, zda nová politická reprezentace dokáže vyjednat lepší podmínky v Bruselu. Čtenáři si sami mohou položit otázku: Stojí současný systém za cenu, kterou za něj platíme?
evropské dotace ČR 2025 NKÚ EU report konkurenceschopnost neefektivní čerpání fondů EU víceletý finanční rámec EU 2027 NextGenerationEU dluh a dopady
