ČR - 20.08.2025
V České republice se trvale usadil invazní komár japonský (Aedes japonicus), původem z východní Asie, který je schopen přenášet vážné nemoci, jako jsou západonilská horečka, dengue nebo chikungunya.
Výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a České zemědělské univerzity (ČZU) ukazují, že se tento druh komára rychle rozšířil a vyskytuje se na přibližně polovině zkoumaných lokalit v Česku.
Komár, který má rád lidi
Komár japonský byl v Česku poprvé zaznamenán v roce 2021, přestože v Evropě je znám již od roku 2000. Od té doby se rozšířil na více než 30 lokalitách napříč republikou. „Tento komár se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči nebo ve vázách,“ vysvětluje Ing. Martin Kulma, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ. Na rozdíl od běžného komára pisklavého, který preferuje ptáky, cílí komár japonský především na savce, včetně člověka, a je aktivní hlavně během dne.
Genetická rozmanitost a cesty příchodu
Výzkum ukázal, že populace komára japonského v Česku je geneticky rozmanitá, což naznačuje, že byl do země zavlečen několikrát z různých oblastí. „To dokazuje, že šíření tohoto druhu není náhodné, ale je výsledkem opakovaného zavlečení,“ říká Bodhi van Wieringen z ČZU, který se zaměřil na genetickou strukturu těchto komárů.
Hrozba tropických nemocí
Ačkoliv komár japonský zatím v Česku nepředstavuje bezprostřední riziko, může přenášet vážné virové nemoci. „Riziko by mohlo vzrůst, pokud by cestovatelé přivezli nákazu z tropických oblastí a infikovali místní komáry,“ varuje doc. Jiří Černý, Ph.D. z ČZU. V roce 2025 bylo v Česku hlášeno 72 případů horečky dengue, 8 případů chikungunya a 1 případ západonilské horečky, všechny importované z exotických destinací. V jižní Evropě, například v Itálii, již došlo k lokálnímu přenosu těchto nemocí.
Prevence je klíčem
Klíčem k omezení šíření komára japonského je likvidace jeho líhnišť – míst s stojatou vodou, jako jsou kýble, konve nebo pneumatiky. „Vodu v truhlících nebo vázách bychom měli vyměňovat alespoň jednou za dva týdny, a velké nádrže na dešťovou vodu překrýt moskytiérou,“ radí Bc. Jakub Dvořák ze SZÚ a ČZU. Proti nemocem, jako je dengue nebo chikungunya, existuje vakcinace, kterou odborníci doporučují turistům směřujícím do rizikových oblastí. Západonilská horečka však vakcínu nemá, a u jednoho ze 150 nakažených může mít závažný průběh.
Další invazní komáři na obzoru
Kromě komára japonského byl v Česku potvrzen i výskyt komára korejského (Aedes koreicus), zatímco komár tygrovaný (Aedes albopictus), známý z jižní Evropy, je do Česka pravidelně zavlékán, ale trvale se zde ještě neusadil. Jeho přítomnost v sousedních zemích však naznačuje, že by se mohl brzy objevit i u nás.
Zdroj: SZÚ
Foto: Ilustrační foto, AI
invazní komár komár japonský západonilská horečka horečka dengue chikungunya tropické nemoci prevence komárů líhniště komárů cestovní medicína
