PRAHA/KODAŇ – 06.12.2025
Kvalita ovzduší v Evropě se dlouhodobě zlepšuje, přesto zůstává tichým zabijákem. Nejnovější zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přinesla smíšené pocity: zatímco Evropská unie již nyní splnila svůj cíl pro snížení dopadů znečištění stanovený pro rok 2030, toxické látky ve vzduchu stále přispívají k předčasnému úmrtí stovek tisíc lidí.
V České republice je znečištěnému ovzduší připisováno téměř pět tisíc úmrtí ročně.
Podle aktuálního reportu, který analyzoval data za rok 2023, zemřelo v celé EU v souvislosti s nadlimitním množstvím jemných prachových částic (PM2,5) více než 180 000 lidí. I když je toto číslo alarmující, představuje výrazný pokrok. Mezi lety 2005 a 2023 klesl počet těchto předčasných úmrtí o 57 %, čímž byl splněn dílčí cíl akčního plánu EU pro nulové znečištění.
Česko zaznamenalo výrazný pokles rizik
Česká republika patří mezi země, kde se situace zlepšila nejvýrazněji. Podle odhadů se počet úmrtí způsobených dlouhodobým vdechováním jemného prachu snížil od roku 2005 o téměř 69 %. Zatímco dříve na následky znečištění umíralo 202 lidí na 100 000 obyvatel, nyní je to 63. Konkrétně v roce 2023 si špatné ovzduší v tuzemsku vyžádalo přibližně 4715 životů.
I přes pozitivní trend však odborníci varují před uspokojením. Až 95 % obyvatel evropských měst dýchá vzduch, který obsahuje vyšší koncentrace škodlivin, než jaké doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Pokud by se podařilo snížit znečištění na úroveň doporučovanou WHO, mohlo by se v EU předejít dalším desítkám tisíc úmrtí.
Rakovina plic i u nekuřáků
Znečištěné ovzduší nezpůsobuje jen dýchací potíže či astma, ale má přímý vliv na vznik závažných onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční nebo rakovina. Zpráva EEA upozorňuje na znepokojivý nárůst adenokarcinomu – typu rakoviny plic, který je stále častěji diagnostikován u nekuřáků, mladších lidí a žen.
Lékaři se domnívají, že v těchto případech hrají klíčovou roli environmentální faktory v kombinaci s genetikou. I nízké koncentrace toxinů mohou u predisponovaných jedinců vyvolat buněčné změny vedoucí k nádorovému bujení. Nové vědecké poznatky navíc naznačují, že dlouhodobý pobyt ve znečištěném prostředí může přispívat i k rozvoji demence.
Špinavý vzduch tak nadále zůstává největším environmentálním zdravotním rizikem pro Evropany – větším než hluk, chemické látky v produktech nebo vlny veder.
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Foto: Ilustrační foto, AI
znečištění ovzduší zdravotní rizika rakovina plic jemný prach EEA
