ČESKÉ ŠVÝCARSKO - 09.02.2026
Jak se příroda Českého a Saského Švýcarska vyrovnává s následky velkého lesního požáru z roku 2022? Jaký dopad má dlouhodobé sucho na zdejší vzácné rostliny a živočichy? A existují rizika, která by mohla ovlivnit celé území Labských pískovců i do budoucna?
Právě na tyto otázky se dlouhodobě zaměřují vědci z Česka a Německa, kteří společně sledují vývoj chráněné krajiny na obou stranách hranice.
Odborníci se v rámci přeshraniční spolupráce pravidelně setkávají a sdílejí výsledky výzkumů, které probíhají v národních parcích a chráněných oblastech Českého a Saského Švýcarska. Smyslem této spolupráce je pochopit změny v přírodě jako celek, nikoli odděleně podle státní hranice. Labské pískovce totiž tvoří jeden souvislý přírodní celek se stejnými podmínkami pro život rostlin i živočichů.
Jedním z klíčových témat je obnova území zasažených rozsáhlým lesním požárem v roce 2022. Vědci zde sledují celkem šestnáct různých skupin organismů – od netopýrů a hmyzu až po mechy, houby či drobné bezobratlé. Výsledky ukazují, že i na spáleništích se objevují druhy, které jsou v Česku i Německu velmi vzácné. Některé z nich jsou dokonce na takové prostředí přímo vázané. Výzkum tak pomáhá lépe porozumět tomu, jak se krajina po extrémních událostech přirozeně obnovuje a jaký přístup k ní zvolit do budoucna.
Pozornost odborníků se soustředí také na zdravotní stav populací mloka skvrnitého, který je pro zdejší lesy typickým druhem. V Labských pískovcích se zatím neprokázal výskyt nebezpečné parazitické houby způsobující takzvaný mločí mor. Zkušenosti z jiných evropských oblastí ale ukazují, že by případné zavlečení této choroby mohlo mít fatální následky. Například v některých regionech Německa došlo k více než devadesátiprocentnímu úbytku mloků. I proto se řeší nouzové scénáře a preventivní opatření, aby bylo možné případnou hrozbu včas zachytit.
Dalším sledovaným tématem je dopad sucha a vysokých teplot na vzácné rostliny, mezi které patří například játrovka Hygrobiella laxifolia. Tento druh se vyskytuje výhradně v Labských pískovcích a je citlivý na dlouhodobé horko a nedostatek vlhkosti. Právě taková období se podle odborníků s postupujícími klimatickými změnami objevují stále častěji. Výzkum má proto pomoci odhadnout, jaké změny mohou zdejší ekosystémy čekat v dalších letech.
Výsledky přeshraničního výzkumu nejsou jen akademickou záležitostí. Mají přímý dopad na to, jak bude krajina Českého a Saského Švýcarska chráněna, spravována a využívána – ať už jde o lesní hospodaření, ochranu ohrožených druhů nebo cestovní ruch. Pro obyvatele regionu tak znamenají odpověď na otázku, jak se jejich okolí mění a co lze udělat pro to, aby zůstalo zachováno i pro další generace.
Zdroj: NPČS
Foto: Ilustrační foto, AI
České Švýcarsko Saské Švýcarsko Labské pískovce Požár České Švýcarsko ochrana přírody klimatické změny
