ÚSTECKÝ KRAJ - 15.12.2025
Na první pohled to vypadá nevinně. Zapálená svíčka, kapka vosku stékající po kameni, tichá vzpomínka na blízké nebo projev úcty ke svatému místu. Právě tady ale začíná problém, který si řada lidí vůbec neuvědomuje. Vosk ze svíček patří mezi nejčastější a zároveň nejzávažnější příčiny poškozování pískovcových památek.
Tento jev se netýká jednoho města ani konkrétní lokality. Ohroženy jsou pískovcové kříže, sochy světců, boží muka, morové sloupy i náhrobní plastiky po celé České republice. Nejčastěji k poškození dochází na hřbitovech, u polních křížů nebo na náměstích, kde lidé svíčky pokládají přímo na kamenné podstavce a sokly historických objektů.
Pískovec je přírodní materiál s otevřenou strukturou a je mimořádně citlivý na chemické i tepelné zásahy. Roztavený vosk se vsakuje hluboko do kamene, kde postupně mění jeho vlastnosti. Uzavírá póry, zadržuje vlhkost a vytváří ideální prostředí pro vznik solí, mikrotrhlin a biologického napadení. Opakované zapalování svíček navíc způsobuje lokální zahřívání kamene, které proces degradace ještě urychluje.
Problém je v tom, že poškození nevzniká okamžitě. Vosk působí pomalu, často v řádu měsíců nebo let, a právě proto si mnoho lidí souvislost mezi svíčkou a chátráním památky neuvědomuje. Když se ale škody projeví navenek, bývá už zásah nevratný.
Odstraňování vosku z historického pískovce je velmi složité a nákladné. Nelze jej jednoduše seškrábnout ani omýt, aniž by došlo k dalšímu poškození povrchu. Restaurátoři musí používat speciální a šetrné postupy, které jsou časově náročné a finančně zatěžující. Opravy poškozených památek se tak často pohybují v řádech desítek až stovek tisíc korun, přičemž jsou hrazeny z veřejných rozpočtů.
Památkáři proto dlouhodobě vyzývají k větší ohleduplnosti. Pokud má být svíčka součástí pietního aktu, neměla by být nikdy umístěna přímo na kamenný sokl nebo podstavec památky. Vhodné je využívat kovové stojany, samostatné spodní desky určené výhradně pro svíčky, případně je položit na zem před památku. Alternativou mohou být také květiny, věnce nebo jiné formy tiché vzpomínky, které historický objekt nijak nepoškozují.
Zvyk zapalování svíček je pochopitelný a lidský. Ochrana kulturního dědictví však vyžaduje, aby dobrý úmysl nevedl k nevratným škodám. Drobné sakrální památky jsou nenahraditelnou součástí krajiny, historie i identity obcí a měst – a právě tyto detaily rozhodují o tom, zda je zachováme i pro další generace.
Foto: Ilustrační foto, AI
poškozování památek pískovcové kříže vosk ze svíček sakrální památky restaurování památek
