ÚSTECKÝ KRAJ - 25.02.2026
Kriminalisté v Ústeckém kraji aktuálně řeší dva závažné případy kybernetických podvodů, které mají společného jmenovatele: propracovanou psychologickou manipulaci a zneužití identity policistů i bankovních úředníků.
Během několika dnů přišly dvě ženy o celkem 2 069 600 korun. V obou případech pachatelé využili legendu o ohrožených financích a nátlak na okamžité jednání.
První případ se odehrál ve středu 18. února 2026 v Ústí nad Labem. Čtyřicetiletou ženu kontaktovala neznámá osoba vydávající se za policistku s tvrzením, že se někdo pokusil sjednat na její jméno úvěr v České spořitelně. Následně hovor převzala údajná pracovnice bankovní ochrany, která poškozenou pod hrozbou zmrazení účtu přiměla k převodu peněz na takzvané bezpečné účty. Žena v domnění, že své úspory chrání, odeslala postupně několik plateb v celkové výši 1 319 600 korun.
Podobně propracovaný scénář řeší také kriminalisté na Děčínsku, kde oběť přišla o téměř 750 tisíc korun. Zde se pachatelé vydávali za pracovníky oddělení hospodářské kriminality a České národní banky. Aby zvýšili svou důvěryhodnost, zaslali ženě e-mailem podvržené policejní dokumenty včetně předvolání k výslechu. Poškozená pod tlakem sjednala úvěr a peníze předala osobně. V Ústí nad Labem odevzdala neznámému kurýrovi hotovost ve výši 250 000 korun a v Teplicích dalších 400 000 korun. Dalších téměř 100 000 korun převedla na účet, který podvodníci označili jako depozitní. Další transakce byla zablokována bankou.
Kyberpodvodníci využívají k manipulaci několik osvědčených mechanismů. Primárním spouštěčem je strach z finanční ztráty, který oslabuje racionální uvažování. Tento efekt je umocněn vystupováním jménem oficiálních institucí, což vytváří falešný pocit bezpečí a autority. Pachatelé navíc vytvářejí umělý časový tlak a tvrdí, že situaci je nutné řešit ihned. Oběti jsou často naváděny k tomu, aby o celé věci mlčely před rodinou i zaměstnanci banky, čímž se zamezuje včasnému odhalení podvodu.
Policie České republiky důrazně varuje, že skuteční policisté ani bankovní úředníci nikdy nepožadují po občanech převody peněz na jiné účty, sjednávání úvěrů po telefonu ani předávání hotovosti kurýrům na veřejných místech. V případě podezřelého hovoru je nezbytné komunikaci okamžitě ukončit a informaci si ověřit u oficiálních institucí nezávislou cestou, například osobní návštěvou banky nebo zavoláním na linku 158.
Zdroj: PČR
Foto: Ilustrační foto, AI
kybernetický podvod falešný policista podvod s úvěrem ochrana financí vishing předání hotovosti kurýrovi
